Zprávy | Z archivu rubriky


Zákaz letů mezi Čínou a Českem kvůli obavám ze šíření nového typu koronaviru by mohl začít platit do příští neděle, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Vláda podle něj zákaz určitě schválí, jeho začátek se ale přizpůsobí tomu, aby se z Číny stihla vrátit asi stovka českých občanů, kteří chtějí domů. Premiér také zopakoval, že ochranné roušky si musí stát podržet pro české zdravotnictví.

Stovka Čechů, kteří se chtějí vrátit do Česka, je v Číně podle tamních zastupitelských úřadů, řekl premiér. "Mě velvyslanec informoval, že ještě lidi mají zarezervované letenky na 8. února, tak já předpokládám, že by to (zákaz) mohlo být do příští neděle nejpozději," uvedl. "Aby se nestalo, že zrušíme veškeré lety, a potom nebudou mít jak se vrátit domů," dodal Babiš. Pokud by v Číně zůstali čeští občané, kteří by o návrat stáli a kvůli zrušeným linkám už by to nebylo možné, je kabinet podle premiéra připraven vyslat do Číny vládní airbus. Pojme asi 95 pasažérů, mohl by letět i opakovaně, řekl Babiš.

Vláda v pondělí projedná také návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na uvolnění až deseti milionů korun na nákup zdravotnických pomůcek, které poslouží jako humanitární pomoc Číně. Babiš v rozhovoru pro Novu uvedl, že poskytnutí roušek Číně odmítl, protože státní hmotné rezervy jsou rezervované pro české zdravotnictví

Na vojenském letišti v jižní Francii přistál francouzský speciál, který z čínského města Wu-chan přepravil do Evropy asi 250 lidí. V letadle se vrátilo i pět Čechů, kteří kvůli epidemii nového typu koronaviru požádali o evakuaci z Číny. Na palubě letadla jsou lidé z 30 zemí, stroj následně zamíří do Bruselu, odkud budou další pasažéři přepraveni každý do své vlasti. Pro Čechy a Slováky se už z Prahy vydal do Bruselu armádní speciál. Po příletu do Prahy si české občany vyzvedne pražská záchranná služba a odveze je do Nemocnice na Bulovce. Pro slovenské občany si přijedou lékaři ze Slovenska.

Blízkovýchodní plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, který byl představen tento týden, považuje ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) za impulz, který jde ale v některých oblastech proti proudu. Petříček v pořadu Partie televize Prima řekl, že řešení konfliktu může přinést jen jednání Izraele a Palestiny, které bude respektovat existenci dvou států, mezinárodní právo a rezoluce OSN.

Mírový plán Trump představil v úterý. Počítá s existencí Palestiny po boku Izraele. Jeruzalém by měl zůstat nedělitelným hlavním městem Izraele, což odporuje palestinským představám. "Já jsem rád, že po třech letech spekulací o tomto plánu aspoň víme, s čím Spojené státy přicházejí," uvedl Petříček. "Návrh jde proti proudu v řadě oblastech. Je v rozporu třeba s mezinárodními rezolucemi. Otázka je, jestli je to cesta k dvoustátnímu řešení," uvedl. V posledních šesti letech nebyl dosažen v jednání žádný pokrok, usmíření je podle Petříčka nutné hledat mezi oběma stranami i v rámci palestinského tábora.

Palestinské hlavní město má vzniknout v Abú Dísu, vesnici přiléhající k Jeruzalému. Někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) k tomu dříve řekl, že pro Palestince to je stejné, jako kdyby hlavním městem českého státu byla Chuchle a Praha by patřila někomu jinému. Petříček s příměrem souhlasí. "Budoucnost Jeruzaléma není možné řešit na jeho okraji někde v Chuchli," řekl.

Necelý den poté, co v centru Londýna utichly oslavy brexitu, se chodbami gymnázia v nedalekém Islingtonu rozléhá zvuk české lidové písně Černé oči jděte spát. Zpívá ji asi 25 žáků České školy bez hranic (CSWBL), jejíž kolektiv učitelů a dobrovolníků o sobotách učí děti českých usedlíků číst a psát v češtině nebo například dějepis. Lidé zde zpravodaji ČTK řekli, že odchod Británie z Evropské unie výuku nijak neovlivnil, oni sami se však s brexitem stále vyrovnávají. Jedna z šesti členů školního výboru Dagmar Kraftová, rodačka z Kolína žije v Londýně skoro 20 let, pracuje tam jako školící manažer v americké technologické firmě IBM a narodily se jí tam obě dcery, z nichž ta starší je absolventkou CSWBL.

Tento projekt se za více než deset let fungování vyvinul z "malého výtvarného kroužku" pro děti v předškolním věku do vzdělávacího programu, který do jisté míry kopíruje základní školy v Česku. Česko-britské děti jsou zde rozděleny do klasických ročníků, přičemž těm nejstarším je 15 let. Deváťáci například tuto sobotu na hodině dějepisu probírali vládu Marie Terezie, zatímco ti nejmenší pilovali četbu s dobrovolníky z řad rodičů. Nikdo z těch, kdo mluvili se zpravodajem ČTK, nevnímá brexit pozitivně. Zaměstnanec americké banky Citibank Jan, který pochází z Liberce, jej považuje za krajně neracionální krok. Ekonomická rizika podle něj Britové vnímají "dost naivně". V posledních letech ve svém prostředí pozoruje odliv Evropanů, které nahrazují zejména imigranti z Číny. Platy v bankovním sektoru už podle něj nejsou pro Francouze či Španěly tak atraktivní jako dříve.

Loni na jaře byl prý kvůli nejistotě kolem brexitu zájem studentů výrazně slabší, aktuálně tak stálý učitelský sbor doplňují pouze dvě stážistky. Jednou z nich je studentka učitelství Marie. Otázka na prožitek páteční brexitové noci ji rozesmála, načež popsala situaci v místní rodině, u které v těchto dnech bydlí: "Tatínek jenom zkonstatoval, že je to smutné a šel v deset hodin spát." Nejmladší žáky české školy pochopitelně politický vývoj v Británii nijak nezatěžuje a na jejich odpoledním hudebním kroužku panovala zcela odlehčená nálada. Podle ředitelky CSWBL Ivony Klemensové ale zhruba od věku deseti let už děti o brexitu vědí. V domácnostech se o tom prý mluví, protože rodičovské páry jsou často smíšené.

Praha by chtěla, aby vlastníci nemovitostí měli zakázáno pronajímat celé byty s výjimkou toho, kdy jsou jeho vlastníky a opustí ho jen na přechodnou dobu. Turisté, kteří by chtěli ubytovat prostřednictvím Airbnb, by si mohli pronajímat pouze jeden pokoj v bytě nebo domě, ve kterém bydlí také jeho majitel. Vyplývá to z rozhovoru, který britskému listu The Observer poskytl pražský primátor Zdeněk Hřib. Tento nápad je podle Hřiba hlavním bodem programu, jehož cílem je vrátit Prahu zpět lidem v Praze a zmírnit negativní dopady turistiky. Podle Hřiba růst Airbnb přeměnil město na "rozptýlený" hotel a neschopnost omezit tuto službu "pojídá město zevnitř".

Prahu, která má 1,3 milionu obyvatel, v roce 2018 navštívilo osm milionů turistů. Ještě v roce 2000 to bylo jen 2,6 milionu. Počet turistů by měl dále růst, infrastruktura ani finance města však na to nejsou dostatečně vybavené. Počet pronájmů nabízených prostřednictvím Airbnb se mezi roky 2016 a 2018 ztrojnásobil a 80 procent nabídky tvoří pronájem celých bytů. Výsledkem je nárůst hluku, zhoršení života pro místní obyvatele a prudký růst cen realit a nájmů. Hřib upozornil, že současná situace je daleko od původní myšlenky sdílené ekonomiky, kterou bylo nechat turisty bydlet u vás doma, připravit jim snídani a říct jim něco zajímavého o městě. "Je to pouze rozptýlený hotel, kde zneužíváte pohodlí ostatních občanů města, místních obyvatel, a snažíte se vydělat na jejich úkor," řekl Hřib.