Zprávy | Z archivu rubriky


Ve věku 87 let dnes odpoledne v Praze zemřel po dlouhé nemoci někdejší novinář, disident, exministr obrany, mluvčí Občanského fóra, kancléř prezidenta Václava Havla a velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský. ČTK o jeho úmrtí informoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Dobrovský, který se narodil 3. února 1932 v Kolíně, v roce 2002 obdržel z rukou prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka, byl i nositelem řady dalších ocenění.

V jeho životě se odrazily dějiny druhé poloviny 20. století. Jeho otec zahynul v koncentračním táboře a on sám koncem 50. let nastoupil do rozhlasu, kde do začátku normalizace působil jako komentátor a zahraniční zpravodaj. Po vyhození v roce 1969 pracoval jako skladník, čistič oken a topič. Signatář Charty 77 také redigoval samizdatové publikace. V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra, později nastoupil na ministerstvo zahraničí, od října 1990 do července 1992 byl ministrem obrany rozpadajícího se Československa. V dalších dvou letech vedl Kanceláře prezidenta republiky, opět působil na ministerstvu zahraničí a v letech 1996-2000 byl velvyslancem v Rusku.

Bývalý diplomat a politik Michael Žantovský považuje Dobrovského za výjimečně charakterního, zásadového a věrného člověka. "Byl to dobrý kolega, dobrý kamarád a zasloužil se nemalým dílem o svobodu a demokracii v této zemi," řekl ČTK. S Dobrovským se znal dlouho. "On byl kolega mého otce v Památníku národního písemnictví, takže jsem ho poznal jako dospívající nebo kluk. A samozřejmě, že jsme před i po listopadu 1989 spolupracovali a strávili mnohé vzrušené chvíle," dodal. Bývalý prezident Václav Klaus, který s Dobrovským společně působil v československé vládě v letech 1990 až 1992, ocenil jeho pevnost názorů. "Luboš Dobrovský byl výraznou osobností naší polistopadové éry. Vždy svůj, vždycky opravdový, vždy zásadový. Takových lidí je málo. Protože byl velmi ostrý ve svých názorech, dostávali jsme se často do rozporu. Někteří lidé názory nemají, a proto není možné s nimi nesouhlasit. Luboš Dobrovský je měl," uvedl Klaus pro ČTK.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zvažuje, že v pondělí navrhne vládě v souvislosti s obavou z šíření koronaviru dočasně zakázat veškeré lety z Číny do Česka. Při návštěvě Litvínova řekl, že pokud se do soboty nepodaří vyřešit návrat českých občanů z Číny, může je do vlasti dopravit vládní speciál. "Uvažuji o tom, že pokud se něco zásadního nestane, protože Evropa zatím není tak akční, tak bych navrhl vládě v pondělí, abychom dočasně zakázali veškeré lety z Číny," prohlásil předseda vlády.

Přímo v čínském městě Wu-chanu, epicentru současné nákazy novým typem koronaviru, pobývají čtyři Češi. Babiš uvedl, že se jedná i o další Čechy, kteří se kvůli problémům s rušením leteckých linek nemají jak dostat z Číny domů. "Stále čekáme na povolení čínských úřadů pro zahraniční speciály. Češi jsou v kontaktu s naším zastupitelským úřadem, naposledy dnes ráno, a jsou připraveni odjet na letiště, jakmile je zastupitelský úřad zavolá. Věříme, že to proběhne úspěšně do konce týdne," uvedlo na dotaz ČTK ministerstvo zahraničí.

Ministerstvo zahraničí kvůli koronaviru pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a nepřijímá v Číně ani nové žádosti o víza. Novinářům to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Vízová centra zůstanou uzavřena přinejmenším do 16. února. Poté se rozhodne o dalším postupu, bude záležet na vývoji situace kolem koronaviru. Cílem opatření podle úřadu je zabránit dalšímu šíření nákazy. O možnosti evakuace českých občanů jedná diplomacie s Francií a s Británií, podle Petříčka není vyloučena ani spolupráce s Německem. Paříž i Londýn plánují vyslání svých letadel do Číny v sobotu, záleží to ale na povolení čínských úřadů, uvedl ministr. Pokud by Česko speciál vyslalo, podle ministra by pravděpodobně nabídlo místa v letadle i dalším občanům EU.

Odchod Británie z Evropské unie, který se uskuteční v pátek, nebude mít bezprostřední dopad na životy Čechů v Británii ani Britů v Česku. Jejich práva budou zachována i po vypršení přechodného období na konci roku, musí se ale v zemi, kde žijí, oficiálně zaregistrovat. V rozhovoru s ČTK to řekl britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Očekává, že po skončení všech politických jednání se podaří překonat nynější nejistotu a najít vztah mezi Evropskou unií a Británií, který bude výhodný pro obě strany.

Co se týká zahraničních studentů, Británie se podle Archera ještě nerozhodla, zda bude pokračovat v evropském výměnném programu Erasmus nebo bude chtít vytvořit nějaký nový systém otevřený i pro studenty z třetích zemí. Velvyslanec ale zdůraznil, že Británie o zahraniční studenty stojí. "Naše země potřebuje zahraniční studenty, pokud si chce uchovat svou vysokou úroveň. Takže dobří čeští studenti nebudou znevýhodněni," řekl. Velvyslanec také podotkl, že nezaznamenal žádné časté případy návratu českých nebo britských občanů do vlasti kvůli brexitu. "Češi v Británii jsou profesionálové, na manažerských úrovních, jsou dobře integrovaní a neidentifikují se sami jako komunita. Proto očekávám, že zůstanou," řekl. Z Britů žijících v Česku by podle něj mohli odejít lidé vyslaní do země jako pracovníci nadnárodních firem, takových ale podle Archera bude menšina.

Evropský parlament ve středu schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit. Drtivá většina poslanců podpořila pakt, díky němuž budou mít obě strany od soboty 11 měsíců na dojednání budoucích vztahů. Smlouvu, jejíž schválení doprovodili poslanci zpěvem skotské písně na rozloučenou, musí ještě potvrdit zástupci členských zemí, než vstoupí v platnost. V hlasování, jemuž předcházela dlouhá a mnohdy emotivní debata, podpořilo dohodu 621 poslanců, proti se jich vyslovilo 49. Nesouhlas dali najevo především politici britských stran, které usilovaly o setrvání v unii či o vypsání nového referenda.