Zprávy | Z archivu rubriky


V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Po zhruba hodinovém jednání se k nim připojil staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Na summitu hovořili o migraci, vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření. Babiš na tiskové konferenci řekl, že všechny zúčastněné země mají stejný názor na otázku migrace, podle nich jejím řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. "Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států," dodal Babiš. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci. Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se při tom, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. Kurz připomněl, že zatímco státy V4 jsou příjemci, Rakousko je v případě unijních peněz čistým plátcem. "Ale také vidíme vysoké náklady na administrativu a potřebu jejich redukce," uvedl. Trvá však například na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie. Politici hovořili i o vzájemné obchodní bilanci a hospodářské provázanosti regionu V4 a Rakouska. Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Ještě před jednáním premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází pod Národním muzeem na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl. Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neplánuje zavádět plošný systém zálohování PET lahví. Současný systém sběru je podle něj funkční a díky němu země plní evropské cíle. Brabec to řekl novinářům na čtvrtečním setkání u příležitosti dokončení balíčku nové odpadové legislativy. Podle ministra žádný zákon nebrání možnosti zálohování. Jeho zavedení státem ale považuje za drahý, zbytečný a riskantní krok. Upozornil, že stát by zaplatil několik miliard korun. Stávající systém sběru PET lahví chce dál rozvíjet a zlepšovat ve spolupráci s výrobci a Svazem měst a obcí. Brabec také uvedl, že se ministerstvo bude zabývat zvýhodněním takových typů balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí - budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Patří mezi ně například průhledná PET lahev.

Zálohování PET lahví prosazuje iniciativa Zálohujme. V otevřeném dopise, který nedávno poslala MŽP upozorňuje na zjištění Eko-komu, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo podle svých dřívějších vyjádření naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví.

Podle evropské směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.