Zprávy | Z archivu rubriky


Ve věku 86 let ve čtvrtek ve Spojených státech zemřel český režisér a scenárista Ivan Passer. Informoval o tom server Variety. Představitel československé nové vlny spolupracoval například s Milošem Formanem. Podílel se na scénářích k jeho filmům Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967). Passer do Spojených států odešel v roce 1969. Jako režisér natočil v tuzemsku jeden celovečerní film - Intimní osvětlení z roku 1965. V USA natočil celkem 15 filmů (včetně televizních).

V USA natočil například v roce 1971 snímek Zrozen k vítězství, ve kterém si zahrál George Segal, či o deset let později Cutterovu cestu s Jeffem Bridgesem a Johnem Heardem. V roce 1992 natočil životopisný snímek Stalin, ve kterém sovětského diktátora ztvárnil Robert Duvall. V roce 2007 Passer dostal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Ve Spojených státech také vyučoval na filmové škole.

Passer byl bytostný ironik a skeptik, který se dokázal vyladit do hollywoodských poměrů, aniž se ztratil sám sobě, uvedl ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. Přestože je Passerova režisérská filmografie docela skromná, V Hollywoodu se podle něj těšil velké úctě. Poprvé se Bregant s Passerem viděl před 17 lety, když u sebe doma uspořádal večírek pro Miroslava Ondříčka, který dostal ocenění od Americké asociace kameramanů. "Ivan rád vyprávěl historky, které od něj mnozí třeba už několikrát slyšeli, ale byla radost pozorovat, jak ho baví bavit lidi kolem sebe - a taky jak znovu a znovu testuje dramaturgickou stavbu takové historky, ze které by mohl být kousek filmu," vzpomíná filmový historik.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře - nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu. Maláčová to řekla na tiskové konferenci po jednání komise pro spravedlivé důchody. O nastavení parametrů nového penzijního systému a výši penzí komise nehlasovala.

Jak vysoká by základní a zásluhová penze mohly být, se komise neshodla. Podle šéfky komise Danuše Nerudové jsou na stole tři varianty - spravedlivá, technická a úsporná. Ve spravedlivé a technické by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. V prvních dvou by tak všichni senioři a seniorky měli teď jistých 10.500 korun, ve třetí 7740 korun. Pro zásluhovou část by měla zůstat stejná pravidla jako dosud, tvrdí ministryně a šéfka komise. Modely se liší také oceněním péče o dítě či práce i po dosažení důchodového věku. V prvních dvou variantách by se výdaje proti dnešku zvedly. Zástupci opozice to kritizují. Podle nich by mělo být jasné, kde se na reformu vezmou peníze a měly by se řešit příjmy. Někteří kritici se obávají také dalšího snižování zásluhovosti penzí. Zavedení solidárního důchodu, jak navrhuje Maláčová, by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vyžadovalo růst daňových příjmů o 300 miliard ročně, Schillerová to odmítá.

Vězeňská služba (VS) hledá "legitimní a legální" cestu, jak ve věznicích zaměstnávat odsouzené lékaře v jejich oboru. Na dotaz ČTK to v souvislosti s výkonem trestu lékaře Davida Ratha sdělilo ministerstvo spravedlnosti. VS k tomu vysvětlila, že vězeň nesmí mít podle platné legislativy přístup k omamným látkám, peněžní hotovosti ani k osobním údajům. Česká lékařská komora nezaměstnávání odsouzených lékařů kritizuje. Vězeňská služba se dlouhodobě potýká s nedostatkem vězeňských lékařů. Zajištění lékařské a zdravotnické péče označuje za aktuálně největší problém českého vězeňství.

Internista a někdejší středočeský hejtman Rath, který si v teplické věznici odpykává sedmiletý trest za korupci, by rád za mřížemi pokračoval ve své lékařské profesi. Podle šéfa VS Petra Dohnala to však mimo jiné nepřipustila kontrola z pražského vrchního státního zastupitelství. Bezpečnostní sbor se s ministerstvem shoduje v tom, že zaměstnávat odsouzené lékaře jako lékaře není nyní z praktických důvodů možné. Snaží se ale najít možnost, jak lékaře zaměstnat. "Naším úkolem je udržovat odborné schopnosti a dovednosti odsouzených tak, aby byli po opuštění výkonu trestu schopni se opět zařadit do pracovního procesu," připomněl sbor. Ministerstvo k tomu ujistilo, že možnost zaměstnávat odsouzené lékaře by se týkala jen těch, kteří nemají uložený zákaz výkonu povolání v souvislost se spáchanou trestnou činností.

"Vězeňská služba tvrdí, že nemá lékaře. Zároveň ale odmítá umožnit odsouzeným lékařům využít jejich odbornost. Vždycky, odjakživa mohl lékař pomáhat svým spoluvězňům. Platilo to za nacistů i za komunistů v 50. letech," řekl ČTK prezident České lékařské komory Milan Kubek. "Při jednáních s ministerstvem spravedlnosti byl nejčastější argument, že by vězeň - lékař přišel do styku s osobními údaji včetně těch dozorců," dodal. Zdravotní péče ve věznicích není podle Kubka dobře zajištěná, protože lékařů je málo a Vězeňská služba jim není ochotná zaplatit víc, když o práci nemají za současných podmínek zájem.