Zprávy | Z archivu rubriky


Generální ředitel Vězeňské služby (VS) Petr Dohnal se kvůli postupu Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze ohledně případu uvězněného bývalého hejtmana Davida Ratha v teplické věznici obrátí na Nejvyšší státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti. Řekl to na tiskové konferenci vězeňské služby v plzeňské věznici. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v České televizi v neděli řekla, že ústecké krajské státní zastupitelství shledalo v teplické věznici ohledně Ratha pochybení.

"Jsem velice překvapen, že státní zastupitelství mělo potřebu dle mého názoru tuto pseudokauzu medializovat, aniž o údajném pochybení věznice předem informovalo mě, jako přímého nadřízeného ředitele teplické věznice, případně ministryni spravedlnosti," řekl Dohnal. Odmítl, že by byl Rath privilegovaným vězněm, že by měl nadstandardní celu nebo že by se nějak stavebně vylepšovala. Postavil se za ředitele teplické vazební věznice Petra Blažka. Podle Dohnala se v listopadu do věznice v Teplicích dostavila zástupkyně VSZ v Praze a mimo jiné zjišťovala, na jakou pracovní pozici bude Rath zařazen. Ředitel uvedl, že vězeňská služba má dlouhodobě nedostatek lékařů. Rath by tak za restriktivních podmínek mohl pracovat jako lékař ve věznici. Kontrola ale údajně Blažkovi důrazně odpověděla, že taková práce pro Ratha nepřichází v úvahu. Rath se už před nástupem do vězení zmínil, že by chtěl ve vězení pracovat jako lékař.

"Takovéto jednání ze strany představitelů VSZ v Praze bychom museli považovat za nepřípustné zasahování do činnosti bezpečnostního sboru, jímž vězeňská služba je. Jediný, kdo může rozhodovat o pracovním zařazení vězňů, je vězeňská služba" řekl Dohnal. Blažek mu prý také řekl, že věznici šéfuje od roku 2011, ale nepamatuje, že by někdy přijel zjišťovat podmínky některého z vězňů někdo z pražského VSZ, dřív se ani nestalo, že by se státní zástupce vyjadřoval k zařazení vězně na pracovní pozici.

Ministerstvo zahraničí vyzvalo k ostražitosti české občany, kteří pobývají v zemích Blízkého východu, kvůli situaci po zabití velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Rizikové jsou zejména možné demonstrace v zemích se silnou šíitskou komunitou nebo oblasti sousedící s Jemenem, kde Írán podporuje povstalce v občanské válce. V Bahrajnu mohou podle ministerstva představovat riziko pro cestovatele protivládní demonstrace a protestní akce šíitské komunity, které se konají zpravidla o víkendech. Při protestech jsou často páleny pneumatiky a občasně používány improvizované výbušniny. Pro Omán a Saúdskou Arábii vydalo ministerstvo varování zejména pro oblasti sousedící s Jemenem. V Saúdské Arábii je podle české diplomacie vážná hrozba teroristických útoků nebo jiných incidentů. V Ománu je riziko terorismu nízké, ale útok vzhledem k současné napjaté situaci v regionu nelze vyloučit.

Cestování přímo do Jemenu, kde se vede občanská válka a jednotlivé frakce podporují Írán a Saúdská Arábie, ministerstvo zahraničí zásadně nedoporučuje. Čeští občané, kteří už v Jemenu pobývají, by podle úřadu měli zemi z bezpečnostních důvodů opustit. Dlouhodobě ministerstvo nedoporučuje ani cestování do Iráku, a to vzhledem k tamní napjaté bezpečnostní situaci. V zemi i před zabitím Solejmáního hrozily únosy nebo vražedné útoky. Bezprostředně po zabití Solejmáního vydalo ministerstvo varování i pro Čechy cestující do Íránu.

Noční raketové útoky na dvě americké základny v Iráku byly podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Ondřeje Veselého (ČSSD) očekávanou reakcí, šéfka branného výboru Jana Černochová (ODS) je považuje za nezodpovědnou eskalaci konfliktu. Oba politici zdůrazňují, že by se konflikt měl nadále řešit diplomatickou cestou. Po tom, aby násilí na Blízkém východě neeskalovalo, volají i další politici, které ČTK oslovila. Hnutí Svoboda a přímá demokracie i komunisté vyzývají vládu, aby stáhla české vojáky z Iráku.

Veselý ČTK řekl, že reakce Íránu byla očekávaná. "Nicméně určitě není v zájmu ani Íránu, USA, Evropské unie ani nás, aby násilí dál eskalovalo. Pokud si budou obě země dál oplácet, násilí eskalovat bude," varoval. Pokud nejsou americký prezident Donald Trump a zástupci Íránu schopni zasednout k jednacímu stolu, mohla by zásadní roli sehrát EU. Mohla by se pokusit uklidňovat situaci a nastavit pravidla komunikace," dodal. Černochová doufá v to, že se ke slovu místo raket dostanou diplomaté. "Válka mezi Spojenými státy a Íránem by měla nejenom tragické důsledky pro Írán a Irák, ale i pro další země v regionu včetně Izraele, a nevyhnutelně bychom její důsledky pocítili i my zde v Evropě," uvedla. "Předpokládám, že ministerstvo obrany situaci nejenom sleduje, ale má vypracované plány pro rychlé stažení našich vojáků a dalších českých občanů z Iráku, pokud by to situace vyžadovala," uvedla Černochová.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný považuje za klíčové, aby Česko a mezinárodní společenství vyzvaly obě strany k maximální zdrženlivosti. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zdůraznila, že postup včetně případného stažení vojáků je třeba koordinovat se spojenci v NATO. "Zatím ale stažení dle všeho není na pořadu dne." Hnutí SPD v úterním usnesení předsednictva uvedlo, že americké zabití velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního, které konflikt odstartovalo, ohrozilo geopolitickou stabilitu světa. Komunisté v úterním stanovisku kolegia označují útok na Solejmáního za vraždu a zřejmý válečný akt bez vyhlášení války, tedy zločin proti míru. Čeští vojáci by podle komunistů měli odejít, aby se nestali okupanty v cizí zemi.

Na silnicích v Česku loni při nehodách zemřelo 547 lidí, o 18 méně než v roce 2018. Je to třetí nejnižší počet obětí od roku 1961. Na tiskové konferenci to oznámil náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Na dosavadní minimum klesl počet těžce zraněných, kterých loni bylo 2110, meziročně o 355 méně. Naopak téměř o 3000 na 107.572 stoupl počet dopravních nehod.

"To, co se na českých silnicích děje, je celospolečenským problémem. Musí se jím zabývat všechny orgány veřejné sféry," řekl k situaci na tuzemských silnicích ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Mezi nejčastější příčiny nehod podle něj dlouhodobě patří zejména nevěnování se řízení, nepřizpůsobení jízdy okolnostem nebo povrchu vozovky či jízda v protisměru. Stoupající počet nehod je podle něj způsoben také rostoucím provozem. Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během kterého na silnicích v zemi zemřelo 62 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v lednu, bylo jich 25.

Podle šéfa Besipu Tomáše Neřolda byla velká část nehod s tragickými následky zbytečných. Řada usmrcených nebyla připoutána, v případě cyklistů pak přes 80 procent usmrcených nemělo přilbu. Problémem je také řízení pod vlivem alkoholu a nepřizpůsobení řízení vlastním schopnostem. Besip proto spolu s ministerstvem dopravy připravil pro letošní rok přes 40 opatření. Patří mezi ně i systém, který bude lokalizovat místa častých nehod. Připravuje se také změna sankcí za přestupky včetně bodového systému.