Zprávy | Z archivu rubriky


Nový zákon o dostupném bydlení v Česku v tomto volebním období platit zřejmě nezačne. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje návrh paragrafů vládě předložit v prosinci příštího roku. Sněmovna pak za tři čtvrtě roku do podzimních voleb 2021 normu nejspíš přijmout nestihne, takže by ji měl schvalovat až povolební kabinet a noví poslanci. ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je ale nutné problém s bydlením v Česku řešit rychle. Situaci v Česku ministryně označuje za bytovou krizi. Šéfky obou resortů se už několikrát sešly a o zákonu jednaly, kupředu se ale neposunuly, řekla ČTK Maláčová. Norma má mimo jiné usnadnit přístup k bydlení lidem se středním příjmem.

Podle statistického úřadu se ceny bydlení a energií od loňského září za rok v ČR zvedly o pět procent a nájemné o téměř čtyři procenta. V Praze se nájmy podle studie poradenské společnosti KPMG přiblíží v příštích letech cenám ve větších městech v Německu či Rakousku. Ceny nových bytů v metropoli od poloviny roku 2015 vzrostly podle údajů trojice developerů zhruba o 90 procent. Metr čtvereční v hlavním městě stál na konci června v průměru 107.700 korun, zjistila společnost Deloitte. Částky se zvedají i jinde v republice.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programu slíbila zákon o sociálním bydlení. Loni od něj upustila a nahradila ho dotačním programem Výstavba. Obce od konce května do začátku října podaly 13 žádostí o celkem 114,4 milionu korun na sociální a dostupné byty. Podle odborníků na sociální problematiku se bytová nouze v Česku bez zákona nevyřeší.

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, tak u maďarské elektrárny Paks, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily. V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku jako takovou odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech.

Česko v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny. V Dukovanech, které fungují od roku 1985, jsou čtyři bloky o celkovém výkonu 2040 megawattů. Temelín, zprovozněný v roce 2000, má dva bloky, celkově pracují s výkonem 2164 megawattů. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Babiš uvedl, že je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie.

Obyvatelé zemí bývalého východního bloku nejsou plně spokojení s politickou a ekonomickou situací ve svých státech. Jenom pár jich ale pádu železné opony lituje, zjistil průzkum, který u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů provedla společnost Pew Research Center. Průzkum se dotazoval obyvatel 17 zemí, včetně 14 členů Evropské unie z obou stran železné opony, Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Zkoumal mimo jiné názor na přechod k vícestranickému politickému systému, volný trh, spokojenost s Evropskou unií či vyhlídky do budoucna.

Změny, které přinesly události let 1989 až 1991, si podle průzkumu pochvaluje 82 procent Čechů a 74 procent Slováků. Nejméně šťastní jsou pak Rusové, kde by jich 48 procent raději setrvalo v Sovětském svazu. Pádu komunistického režimu lituje také třetina Bulharů a Ukrajinců. Pouze málo Čechů má však důvěru v současné politiky. Přes 70 procent jich nevěří, že politiky zajímá jejich názor. Stejně pesimistický náhled má více než polovina dotázaných ze všech zemí, výjimku tvoří pouze Švédsko a Nizozemsko, kde voleným zástupcům důvěřuje něco přes 50 procent lidí.

Země bývalého východního bloku se obecně shodnou na tom, že členství v Evropské unii jim je ku prospěchu. Pozitivní náhled na EU má například 84 procent Poláků a 70 procent Slováků, naopak v Česku na Unii negativně nahlíží 43 procent dotázaných, což je nejvyšší počet ze všech států východní a střední Evropy kromě Ruska. Na rozdíl od Západu si Východ myslí, že ho čeká lepší budoucnost. Přes 60 procent Ukrajinců, 57 procent Poláků či 51 procent Čechů věří, že na tom budou jejich děti finančně lépe než oni. Pesimističtější pohled mají země západní a jižní Evropy, v zářnou budoucnost nastupující generace věří jenom 22 procent Britů, 25 procent Španělů a 16 procent Francouzů.