Zprávy | Z archivu rubriky


Evropa by měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že se na tom dnes shodl při novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér. Solejmání, který velel oddílům Kuds a který byl na americkém seznamu teroristů, zemřel v pátek při raketovém útoku z amerického dronu u letiště v Bagdádu. Spolu s ním přišel o život kromě dalších lidí také zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis. Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters. Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné a po dnešním kroku tak bude muset ještě následovat nový zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra.

O situaci dnes Babiš mluvil také se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim. Severoatlantická aliance (NATO) po smrti Solejmáního v sobotu pozastavila svoji výcvikovou misi v Iráku. Čeští vojáci jsou podle sobotního vyjádření ministerstva obrany v pořádku a zůstávají na svých základnách, v Iráku jich působí zhruba 40. V pořádku jsou také čeští policisté v Bagdádu.

S prezidentem Babiš hovořil také o výsledku státního rozpočtu, který loni skončil ve schodku 28,5 miliardy korun. Výsledek Zeman nekritizoval, naopak byl spokojený s tím, že vláda zvýšila investice, uvedl Babiš. Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 22,8 miliardy na 139,3 miliardy korun. Předseda vlády poznamenal, že každý rok občané, firmy i stát zaplatí 47 miliard korun za obnovitelné zdroje. Jen na dotaci výkupních cen elektřiny ze solárních elektráren jde podle Babiše 30 miliard korun ročně. "To je jeden z největších tunelů v historii samostatné republiky. Pokud bychom měli těch 30 miliard ročně, byli bychom v přebytku," uvedl premiér.

Příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku bude od letoška do roku 2022 stát 1,7 miliardy korun. Částka zahrnuje průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím v lokalitách. Vyplývá to z plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na další tři roky, který v pondělí bude schvalovat vláda. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065.

V letošním roce bude dokončeno hodnocení devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště a vládě ČR bude podán návrh pro zúžení jejich počtu. Nově se má rozhodovat mezi čtyřmi místy. Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. Plánované příspěvky obcím v uvažovaných lokalitách se pohybují od 11,3 milionu Kč do 17,7 milionu Kč ročně na lokalitu, v závislosti na velikosti průzkumného území a počtu obcí.