Zprávy | Z archivu rubriky


Z velké naděje české poezie (Vítězslav Nezval ho nazýval "českým Rimbaudem") se stal po své emigraci v roce 1948 zakázaným a posléze zapomenutým básníkem. Objeven byl znovu až v 70. letech českým exilem. Ivan Blatný prožil více než půlku života v sanatoriích v Británii. Brněnský rodák se narodil před 100 lety, 21. prosince 1919, a zemřel v 70 letech v srpnu 1990. V roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy. Z jeho sbírek jsou patrně nejvíce ceněny Melancholické procházky z roku 1941, které vyhrály celostátní soutěž.

Blatný trpěl duševními potížemi, v nervovém sanatoriu pobýval poprvé již v roce 1941 poté, co jeho přítel, básník Jiří Orten, zahynul pod koly německé sanitky. A pak i o dva roky později, kdy se údajně chtěl vyhnout totálnímu nasazení. Velký životní i tvůrčí předěl zažil Blatný v roce 1948. Básník, který měl na svém kontě šest knih (z toho dvě pro děti), a člen KSČ byl koncem března 1948 vyslán do Londýna na pozvání Britské rady. Hned následující den ale vydal v BBC prohlášení o nesvobodě v Československu, oznámil, že se již nevrátí, a poštou vrátil průkazy člena KSČ a Syndikátu českých spisovatelů. Vzápětí byl zbaven veškerých občanských práv a majetku, označen za zrádce a stal se zakázaným básníkem. V roce 1977 Blatného poprvé navštívila sestra Frances Meachamová, která zajišťovala jeho kontakty s emigranty, zvláště s Josefem Škvoreckým, kterému do Toronta poslala Blatného rukopisy. Zde vyšla v roce 1979 péčí básníka Antonína Brouska Blatného sbírka Stará bydliště, která je vnímána jako básníkovo znovuzrození. V roce 1987 vyšla i jeho další sbírka, Pomocná škola Bixley. V březnu 1990 pozdravil Blatný lístkem prezidenta Václava Havla při jeho oficiální návštěvě v Británii. Ivan Blatný zemřel 5. srpna 1990 ve všeobecné nemocnici v Colchestru.

Dvacet šest senátorů, tedy zhruba třetina horní komory Parlamentu, vyzvala k přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Informoval o tom senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), podle něhož se k výzvě mohou připojit ještě další senátoři. Přesun velvyslanectví do Jeruzaléma dlouhodobě podporuje i prezident Miloš Zeman, který loni v izraelském parlamentu sliboval, že se vší silou zasadí o jeho prosazení. Také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) už v minulosti uvedl, že návrh na přesun podporuje. Vláda, která má ve věci konečné slovo, je ale k záměru zdrženlivá. Odpůrci přesunu ambasády tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Přestěhování ambasády a uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele by podle nich znamenalo porušení rezolucí OSN.

Americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 Jeruzalém uznal jako hlavní město Izraele a v květnu loňského roku tam nechal z Tel Avivu přesunout velvyslanectví Spojených států. Český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický ČTK letos v srpnu řekl, že se k americkému kroku nikdo nepřipojil. Česká vláda se podle něj drží evropské politiky a úřad přesouvat nechce. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru při návštěvě Izraele řekl, že stěhování úřadu není na pořadu dne. V Jeruzalémě funguje od roku 2018 Český dům, který ale nemá diplomatický status.