Zprávy | Z archivu rubriky


O zrušení povinné maturity z matematiky, která má být podle platného zákona zavedena od roku 2021, rozhodne Sněmovna až příští rok. Vládní snahu o zrychlené schvalování v pátek zablokovaly SPD a KSČM. Návrh vlády neměl jednoznačnou podporu ani u koaličních poslanců. Dolní komora proto ani po tříhodinové diskusi zatím první kolo projednávání neuzavřela, vrátí se k němu asi za dva týdny. Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že je třeba nejprve vytvořit podmínky včetně dostatku učitelů matematiky pro to, aby žáci byli schopni získat a používat matematické dovednosti. "Zavedení povinné maturity z matematiky není tím nástrojem, který naučí české děti matematice," prohlásil.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že jediným argumentem pro změnu byl dvouletý odklad reformy financování regionálního školství. Proto by se povinná maturita z matematiky měla také odložit jen o dva roky. Plagu kritizovala za to, že podle ní neplnil zadané úkoly a nepřijatelně prosazuje "absolutní změnu pojetí státních maturit" bez hodnocení dopadů. Plaga k případnému dvouletému odkladu řekl, že neúspěšnost studentů u maturity z matematiky je nyní 24 procent. "Nedovolím, abychom ukřižovali naše děti za několik let," řekl. Jeho stranický kolega a bývalý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček ovšem nevidí problém v tom, že by pětina či třetina středoškoláků kvůli matematice neodmaturovala. "Prostě na to nemají, mohou pracovat jako zdravotní sestry," řekl.

Vládní návrh počítá se zachováním možnosti výběru povinné maturity - buď z matematiky, nebo cizího jazyka. Novela zachovává také dvě úrovně obtížnosti zkoušky z matematiky.

Plán zrušit povinnou maturitu z matematiky podporuje Česká středoškolská unie či Unie školských asociací CZESHA či unie a konfederace zaměstnavatelských svazů. Proti se vyslovila Asociace ředitelů gymnázií či Svaz průmyslu a dopravy.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) poděkoval v pátek svému francouzskému protějšku Jeanu-Yvesu Le Drianovi za roli jeho země při podpoře československého disentu před sametovou revolucí. Uvedl to na twitteru po jednání s Le Drianem. "Poděkoval jsem Jeanu-Yvesu Le Drianovi za roli, kterou Francie hrála v podpoře československého disentu. Oceňuji tuto mimořádnou historickou intuici, prozíravost a pomoc našemu opozičnímu hnutí. U příležitosti 30. výročí sametové revoluce je to znovu aktuální," napsal Petříček. Ministři jednali také o bilaterální česko-francouzské spolupráci nebo o transatlantických vztazích. Po schůzce se přesunuli do Karolina, kde oba vystoupí s projevy na konferenci Po roce 1989 - Naděje a iluze po revolucích. Francouzský ministr se na závěr své návštěvy ještě setká s někdejšími disidenty a studentskými vůdci sametové revoluce.

V prosinci 1988 tehdejší francouzský prezident François Mitterrand při návštěvě Československa kromě jednání s komunistickým prezidentem Gustavem Husákem uspořádal snídani, na kterou pozval skupinu disidentů a signatářů Charty 77. Mitterrandova návštěva přispěla i k prvnímu oficiálnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv 10. prosince 1988 na Žižkově, kde vystoupil i pozdější revoluční vůdce a porevoluční prezident Václav Havel. O pár měsíců později se Mitterrand z Paříže zasazoval o Havlovo propuštění z vězení.