Zprávy | Z archivu rubriky


Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, má změnit úhrady moderních léků nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Na setkání s novináři to řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO). "Asi nejzásadnější oblastí je otázka úhrady drahých inovativních léčiv. Cílem je umožnit rychlejší vstup inovací do systému za předpokladu finanční udržitelnosti," řekl ministr. Kromě efektivity nákladů, podle níž se léky hodnotily dosud, budou hrát roli také méně objektivní kritéria jako například kvalita života pacienta.

Snáze budou do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění vstupovat také léky na vzácná onemocnění. Jde například o některé léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. Klasickým hodnocením by neprošla ani takzvaná genová terapie, kdy pacienta léčí jeho vlastní, geneticky upravené buňky. Jedna ampule léku stojí zhruba 49 milionů korun. Česko ji pacientům, kterým prospěje, hradí. Novela by měla eliminovat asi třetinu žádostí pacientů na zdravotní pojišťovny o mimořádnou úhradu jinak z pojištění nehrazené léčby, na takzvaný paragraf 16. Nyní jich dostávají asi 450.000 ročně, 90 procent vyřídí kladně a zaplatí za ně přes dvě miliardy korun. Novela chce také sjednotit rozhodování pojišťoven o těchto žádostech. Dosud je posuzoval revizní lékař, který často nebyl odborníkem na danou specializaci.

Nové informace o povaze husitského vojevůdce Jana Žižky i o dobových souvislostech přináší kniha Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka, kterou dnes v Táboře představil historik Petr Čornej. Vychází k 600. výročí od začátku husitské revoluce, navazuje na dílo historika Josefa Pekaře, jehož výsledky díky novým badatelským poznatkům doplňuje a rozšiřuje. Žižkův portrét je tak plastičtější, řekl ČTK Čornej na akci, kterou připravilo Husitské muzeum. Od dopsání Pekařovy knihy Žižka a jeho doba uplynulo téměř 90 let a za tu dobu se podle Čorneje prohloubily poznatky, zejména díky tomu, co vše nového dnes historici vědí o mentalitě pozdně středověkých lidí a o tom, jak ji rekonstruovat. Novinky se čtenář dozví o Žižkově charakteru.

"Byl to člověk nepochybně odvážný a statečný, ale také člověk velice impulzivní, protože lidé, kteří ho znali, ho označovali jako horlivého. Horlivý znamená zanícený, zapálený, a my víme, že právě ta horlivost i tehdy byla na překážku věcnějšímu nadhledu a kompromisnímu postupu. Dále to byl člověk s nesporným charismatem, jevil se jako podivuhodný, jedinečný, vymykal se svému okolí," řekl historik. Vojevůdce vyznával dva hlavní principy: hlásání božího slova jako husitského programu a přijímání z kalicha jako nezbytnou podmínku k dosažení spásy. "To byly dva momenty, na které kladl důraz, a pokud se s nimi někdo neshodoval, postupoval vůči němu velice tvrdě, v některých případech až krutě," řekl Čornej (68). Knihu, která vyšla v nakladatelství Paseka, psal 15 měsíců, přípravné práce trvaly 16 let. Má 856 stran.