Zprávy | Z archivu rubriky


Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) nechce zveřejnit audit Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), podle ní je obsah dokumentu důvěrný. S dokumentem se podle ní seznámili pouze úředníci ministerstva, kteří se vyjádří, zda Česko souhlasí nebo nesouhlasí se závěry auditu. Znění auditu je konečné, Česko ale má podle Dostálové dva měsíce na to, aby se vyjádřilo k doporučením obsaženým v auditu. Pokud by Česko část závěrů odmítlo, má ještě nárok vyvolat slyšení o věci u EK. Dostálová řekla, že sama obsah dokumentu nezná a že je důvěrný. Nechce ho proto zveřejňovat ani poskytnout poslancům nebo členům vlády. Podle opozičních poslanců by kabinet audit zveřejnit měl, vzhledem k hrozícímu vracení milionů korun z poskytnutých dotací to považují za veřejný zájem. Piráti, ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL prosadili, že se o auditu bude ve čtvrtek dopoledne debatovat na plénu Sněmovny. Pro návrh hlasovaly i koaliční ČSSD a hnutí ANO. Auditní zprávu má k dispozici i pražský magistrát. Úřad nyní podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) s právníky zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že by dokument zveřejnili.

Kvůli vyplácení dotací Agrofertu státními úřady podali Piráti trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle nich extistuje podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu. Případem se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Česko má podle auditu Evropské komise vrátit 451 milionů korun z unijních dotací přidělených Agrofertu. Závěr auditu citoval v úterý Deník N. Komise argumentuje tím, že český předseda vlády je stále konečným vlastníkem společnosti Agrofert, přestože ji vložil do svěřenských fondů. Podle komise Babiš fondy ovládá a má nadále přímý zájem na úspěchu firmy. Komise v závěrečné zprávě konstatuje, že všechny dotace po 9. únoru 2017, kdy se stala účinnou novela českého zákona o střetu zájmů, byly Agrofertu vyplaceny neoprávněně. Babiš opakovaně uvádí, že se ve střetu zájmů necítí. Od chvíle, kdy Agrofert vložil do svěřenských fondů, ho označuje za svou bývalou firmu. Tvrdil také, že Česko žádné peníze za poskytnuté dotace nebude muset vracet.

Soudní dvůr Evropské unie v úterý zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní. Podle soudu není unijní morma diskriminační a neporušuje unijní zásady, jak namítá Česká republika. Soud to uvedl v tiskové zprávě. Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Země EU i europarlament ji schválily předloni. Česko, které bylo od začátku proti, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko. Soud konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné.

Česko se už nemůže dál odvolávat, směrnici tak musí promítnout do českých zákonů. Jinak by mu hrozily pokuty v řádech desítek milionů korun. Českému rozhlasu to řekla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Právě ministerstvo zahraničí Česko u unijního soudu zastupovalo.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že s novou zbraňovou legislativou, kterou připravilo ministerstvo vnitra, Česko naplní požadavky na implementaci obsahu evropské zbraňové směrnice. Současně se držitelů zbraní nijak zásadně nedotkne, drtivá většina nic nepozná. Na tom, co má být obsahem novely, se podle Hamáčka rýsuje shoda napříč politickým spektrem. Čeští politici v reakci na zamítnutí žaloby hovoří o nutnosti výsledek respektovat, většina vyjadřuje s verdiktem nesouhlas. Předsedkyně sněmovního branného výboru Jana Černochová (ODS) vyzvala vládu, aby iniciovala celoevropská jednání, která povedou k revizi směrnice. Podle Hamáčka na evropské úrovni vůle k revizi není.