Zprávy | Z archivu rubriky


Zástupci šestnácti členských zemí Evropské unie společně vyzvali, aby Unie ve svém víceletém finančním plánu na roky 2021-2027 nekrátila peníze na politiku soudržnosti. Na jednání v Praze se na tom shodli členové skupiny Přátel koheze, složené především z východních členů osmadvacítky. Politika koheze - neboli soudržnosti - přerozděluje společné peníze členských států a posílá je především do chudších států a regionů. Stoupenci této politiky zároveň na pražském summitu vyzvali k tomu, aby členské státy mohly pružněji nakládat s penězi z evropských fondů. Skupina ve společné deklaraci, kterou zveřejnil na svých internetových stránkách Úřad vlády ČR, označila politiku soudržnosti za klíčový investiční nástroj EU. Politika podle nich výrazně přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního trhu. Skupina vyjádřila přesvědčení, že kohezní politiku lze využít i k řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu nebo transformace průmyslu. Pod deklaraci se podepsali zástupci 13 zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, a Španělska, Portugalska a Řecka. Chtějí také omezit takzvané rozpočtové rabaty, díky kterým bohatší státy nemusejí do společného rozpočtu přispívat výrazně více, než z něj dostávají.

V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun). Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že v nadcházejícím období by Česku mělo připadnout méně peněz, protože země bohatne.

Země visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) považují nynější návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027 za nespravedlivý. Kritizují zejména navržené snížení peněz na politiku soudržnosti. Podle nich to znamená, že chudší státy budou chudnout a bohatší bohatnout. Návrh Evropské komise je pro nás skutečně nepřijatelný, protože ty tradiční politiky jako kohezní a zemědělskou snižuje a zavádí některé nové pozice, které si myslíme, že by tam neměly být, řekl o navrženém finančním rámci český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle návrhu rozpočtu by se peníze určené na politiku soudržnosti měly proti současnému sedmiletému rámci snížit o deset procent a peníze na společnou zemědělskou politiku o 15 procent. Maďarský premiér Viktor Orbán označil návrh finančního rámce za nespravedlivý. Slovenský premiér Peter Pellegrini uvedl, že vzhledem k ekonomické situaci v EU není na místě peníze na kohezní politiku krátit. "Reálná skutečnost říká, že stále jsou mezi novými a starými členskými zeměmi i v rámci konkrétních zemí i západního světa výrazné rozdíly. A proto je naší povinností pokračovat ve financování kohezní politiky do té doby, dokud tyto regionální rozdíly neodstraníme," řekl Pellegrini. Podle polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého jsou peníze z kohezních fondů třeba zejména na rozvoj infrastruktury. Polský premiér také odmítl pohled na země z východní části EU jako na ty, které pouze čerpají peníze od západních států. "Z našich zemí, které jsou velmi pracovité, lidé jsou u nás talentovaní, čerpají země západní Evropy velmi vysoké dividendy," řekl. Tento názor podpořil i Babiš. Podle něj odchází ze zemí V4 do západoevropských států ročně 50 miliard eur (1,27 bilionu Kč) na dividendách. "My jsme rádi, že u nás firmy ze starých členských zemí investovaly, zaměstnávají naše lidi. Ale taky je to pro ně výhodný byznys, taky neplatí naše lidi těmi mzdami jako u nich doma," řekl Babiš.

Jednání premiérů V4 se uskutečnilo před summitem Přátel koheze. Skupina bude chtít v Praze přijmout deklaraci, v níž upozorní na význam kohezní politiky pro stabilitu vnitřního trhu EU a bude apelovat na to, aby se prostředky určené na soudržnost dále nesnižovaly. O konečné podobě finančního rámce musí rozhodnout summit EU.