Zprávy | Z archivu rubriky


Odbory a další organizace nemocnic, lékařů či pacientů žádají zvýšení výdajů na zdravotnictví na devět procent hrubého domácího produktu (HDP) Česka. Nyní je to méně než sedm procent. Třináct organizací to oznámilo na tiskové konferenci. V roce 2020 by chtěly rozdělit 25 miliard korun z rezerv zdravotních pojišťoven. Uvedly to už na konci června, ministerstvo zdravotnictví to odmítlo. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by bylo rozpuštění rezerv krátkozraké řešení, které by vystačilo jen na rok. V tiskovém prohlášení sdělil, že objem peněz ve zdravotnictví je na historické výši. Letos činí příjmy systému zdravotního pojištění 320 miliard a příští rok to podle Vojtěcha bude asi 350 miliard.

ČR teď dává na zdravotní péči zhruba 6,8 procenta HDP. "To číslo je iluzorní, protože peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Reálně je to tak asi o pětinu méně," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Stát by měl podle ní navýšit aspoň na 1600 korun měsíčně i platbu pojistného za státní pojištěnce, jako jsou důchodci, nezaměstnaní a děti. Letos platí pojišťovnám za každého 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Podle Žitníkové chybí v nemocnicích asi 5500 sester a dalšího personálu, aby mohl být naplňován zákoník práce a další předpisy. Peníze podle odborových organizací chybí zejména v menších nemocnicích, nemocnicích následné péče a pro domácí péči, kterou poskytují i charitativní organizace. V médiích se objevily případy nemocnice v Rumburku na Děčínsku, kterou město poslalo do insolvence, a nemocnice v Litoměřicích, kterou město zvažovalo prodat.

Podmínky pro život se z více než dvou stovek obcí s rozšířenou působností za poslední rok nejvíce zlepšily v Přelouči a Šternberku, naopak nejvýraznější zhoršení zaznamenal Železný Brod a Sušice. Vyplývá to z Indexu kvality života 2019, který sestavuje společnost Obce v datech ve spolupráci s poradenskou firmou Deloitte. Nejlepší životní podmínky mají podle žebříčku stejně jako loni Říčany, nejnižší kvalita života zůstala v Orlové. Index porovnává dostupná data ve všech 206 obcích s rozšířenou působností v Česku. Zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostatečnost služeb a také vztahy mezi lidmi například ve formě spolkového života. Analytici podle Deloitte obce subjektivně nehodnotí, pracují s využitím metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Přelouč na Pardubicku v letošním žebříčku poskočila na 61. místo ze 149. pozice v loňském hodnocení. "Napomohlo tomu zlepšení podmínek v oblasti stěhování mladých, hazardu a průměrné délky života," uvedla Deloitte. Šternberk na Olomoucku si polepšil na 87. příčku z loňského 165. místa. V porovnání krajů si nejvíce polepšily obce ve Zlínském a Jihomoravském kraji, největší pokles vykazují obce v Královéhradeckém kraji. Nejvyšší kvalita života je podle Deloitte dlouhodobě v Praze, Brně a jejich okolí a velmi dobrých výsledků dosahují také jižní, jihozápadní a střední Čechy. Mezi krajskými městy dominují Praha, Brno, Plzeň, Pardubice a Hradec Králové. "Nejnižší hodnocení mají obce ze strukturálně postižených regionů, tedy Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Ve většině obcí z těchto regionů žije vysoký podíl lidí s finančními problémy, je v nich v porovnání se zbytkem ČR vysoká nezaměstnanost," uvedl k výsledkům jednatel společnosti Obce v datech Jan Havránek.

Sportovní lezec Adam Ondra ve finále boulderingu na mistrovství světa nenavázal na výhry z kvalifikace i semifinále a skončil šestý. Na žádné ze čtyř cest se nedostal ani na takzvanou zónu, tedy bodovaný mezistupeň ještě pod vrcholem. Titul v Japonsku získal domácí Tomoa Narasaki, letošní vítěz celkového hodnocení Světového poháru. Ondra, který má z boulderingu světový titul z roku 2014 a další dvě stříbra, vstupoval do finále jako velký kandidát na medaili. Může si spravit chuť v lezení na obtížnost, které ve středu začíná kvalifikací. Semifinále a finále je na programu ve čtvrtek. Pro českou lezeckou jedničku je na tomto MS nejdůležitější kombinace, která se uskuteční příští týden. V této disciplíně se bude totiž bojovat o místa na OH v Tokiu.

Barbora Strýcová převzala na turnaji v Cincinnati trofej pro světovou jedničku ve čtyřhře, kterou se stala před měsícem po vítězství ve Wimbledonu po boku Tchajwanky Sie Šu-wej. "Můj nejsladší polibek," uvedla na instagramu k fotografii, na níž líbá stříbrnou trofej. Na jejím vrcholu je zvětšený tenisový míč ozdobený diamanty. "Každá hráčka, která se dostala na první místo žebříčku, tu má jeden diamant. A můj je tu taky!" dodala. Strýcová zažila ve Wimbledonu životní grandslam, neboť vedle premiérového titulu na londýnské trávě postoupila až do semifinále dvouhry. V Cincinnati si nakonec zahraje singlovou soutěž také, i když neuspěla v posledním kole kvalifikace. Do hlavní soutěže jí ale pomohlo odhlášení Američanky Amandy Anisimovové. Vedle Strýcové v Cincinnati startují i Karolína Plíšková, Petra Kvitová a Kateřina Siniaková.

Zemědělci stále nebudou moci plošně používat jed Stutox II proti přemnoženým hrabošům, povolení pro plošnou aplikaci je dál pozastaveno. Vyplývá to ze schůzky na ministerstvu zemědělství (MZe), kde o hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí a zemědělství, zemědělci i ornitologové. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku. Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je výsledek schůzky zklamáním. Nikdo podle něj neřekl co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá v to, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.

Náměstek MŽP Vladimír Dolejský zopakoval, že stanovisko MŽP se nezměnilo, tedy že odmítá text nařízení o výjimce o plošné aplikaci ve 48 okresech ČR. Dodal, že o tématu je resort připraven v příštích týdnech dále jednat. Na otázku, jak je reálné aplikovat do pěti tisíc děr na jednom hektaru jed, Dolejský řekl, že je to o prevenci a průběžné ochraně. Pokud se ta podle Dolejského zanedbává, vznikne kalamita. Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek aplikaci do nor považuje z pohledu ochrany přírody za přijatelný kompromis.