Zprávy | Z archivu rubriky

Ministerstvo obrany by mělo mít příští rok rozpočet 75,5 miliardy korun. Na schůzce se na tom dohodli ministr obrany Lubomír Metnar a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu tak Metnar vyjednal navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy. Peníze budou podle ministra použity na důležité modernizační projekty jako je nákup vrtulníků či bojových vozidel pěchoty. Schillerová považuje výsledek jednání za dobrý kompromis, který povede "pomalými kroky" ke směřování k závazkům ČR v NATO. Ministerstvo obrany a armáda se stále potýkají s důsledky škrtů v rozpočtu v době hospodářské krize. Vojáci často používají desítky let starou techniku. Na její výměnu budou potřebovat desítky miliard korun.

ČR se zároveň zavázala, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvou procentům českého HDP. Teď je to zhruba 1,2 procenta, a Česko tak patří mezi členské země NATO, které v poměru k HDP vydávají nejnižší částku. Kritici se obávají toho, že růst rozpočtu není dostatečný a závazkům v NATO Česko nedostojí. Metnar odmítl, že by závazek nebyl splněn. Řekl, že rozpočet podle vývoje diskuse a podle analýz směřuje ke slíbeným 1,4 procenta HDP v roce 2021 a dvou procentům v roce 2024.

Na mnoha místech České republiky si lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události připomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty, na které letos nedorazil premiér Andrej Babiš (ANO) ani ministři. Prezident Miloš Zeman poslal květiny na hrob Františka Kriegla. Oběti demonstrací ze srpna roku 1969 na Václavském náměstí pak připomenulo shromáždění pořádané iniciativou Milion chvilek pro demokracii.

Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo podle nových informací sedm lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla z pódia v dolní části Václavského náměstí. Na každoroční pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze označil předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) okupaci za nejvýznamnější a nejsmutnější výročí novodobých dějin České republiky. Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. "Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.

Lidé si v Praze připomněli památku Františka Kohouta a Vladimíra Kruby, kteří byli v srpnu 1969 zastřeleni na rohu Rybné a Králodvorské ulice. Na fasádě blízkého Grand Hotelu Bohemia jim byla odhalena pamětní deska. Osmnáctiletý František Kohout a o rok starší Vladimír Kruba zahynuli 20. srpna 1969 při občanských nepokojích v Praze v předvečer prvního výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Příslušníci československých bezpečnostních složek tehdy začali do davu protestantů bezdůvodně střílet z nákladního auta. O den později byl při protiokupačních protestech na pražském Tylově náměstí zraněn čtrnáctiletý Bohumil Siřinek, který svým zraněním podlehl o tři dny později v nemocnici. Jemu byla odhalena pamětní deska na pražském hotelu Beránek v roce 2015.

Poslanec Stanislav Juránek (KDU-ČSL) byl jako třináctiletý chlapec v srpnu roku 1969 na Moravském náměstí v Brně, kde při ročním výročí okupace ze srpna 1968 kousek od něj zastřelili studentku Danuši Muzikářovou. Juránek dnes ČTK řekl, že lidový milicionář tehdy střílel do lidí z okna a on na to vzpomíná jako na jeden ze zlých dní svého života. Juránek přišel položit kytici u pamětní desky Muzikářové na rohu Moravského náměstí a Rašínovy ulice.

V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem si pak v roce 1969 vyžádalo pět mrtvých, podle některých historiků až sedm. V Brně zemřeli v roce 1968 při okupaci tři muži a o rok později osmnáctiletá demonstrantka Muzikářová i o deset let starší Stanislav Valehrach, který měl tu smůlu, že se přes centrum města vracel domů z práce. Potlačení demonstrací v roce 1969 potvrdilo nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Vyšší cena emisních povolenek zvyšuje náklady tuzemských energetických a průmyslových firem, které platí za jejich pořízení. Vyplývá to z jejich vyjádření ČTK. Podle analytiků systém povolenek konečně začíná fungovat a do budoucna může splnit účel za kterým byl zřízen - tj. přispět k odstavení nejšpinavějších zdrojů na trhu. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení. Aktuální cena povolenky činí podle údajů serveru Carbon Pulse přes 26,5 eur (685 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206 korun). Důvodem mimo jiné je zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR), jejímž cílem je korigovat množství povolenek na trhu.

Část povolenek přiděluje firmám zdarma stát. "Minulý rok byly emise českých podniků v ETS celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek," řekl ČTK vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora v podmínkách ČR růst cen povolenek zasáhl zejména uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje. Násobně vyšší výdaje s ohledem na růst cen povolenek letos očekává například skupina Třinecké železárny - Moravia Steel. V posledních dvou letech se přitom podle mluvčí Petry Mackové Juráskové přiblížily náklady na emisní povolenky ve firmách skupiny jedné miliardě korun. Ředitel Ocelářské unie Daniel Urban upozornil, že Evropa emituje pouze asi devět procent globálních emisí skleníkových plynů. "Dokud nebude podobný systém zaveden i v dalších zemích včetně Číny, Ameriky a Ruska, jedná se jen o idealistický projekt, který nakonec poškodí hlavně Evropany, kteří mohou přijít o velkou část svého průmyslu," dodal.

Průměrná úroková sazba hypoték v červenci klesla na 2,68 procenta z červnových 2,76 procenta. Sazby klesly šestý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostla. Zájem o hypotéky ale klesá. Za letošních sedm měsíců bylo sjednáno celkem 43.489 hypoték za 99 miliard Kč. Například v roce 2016 bylo v období leden až červenec sjednáno 62.881 hypoték za téměř 122 miliard korun. Důvodem poklesu zájmu o hypotéky jsou zpřísněné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů i vysoké ceny nemovitostí, které zřejmě v dohledné době klesat nebudou.

"Z dnešního pohledu se nezdá, že by se sazby měly brzy navyšovat zpět ke třem procentům. S kroky k uvolnění měnové politiky ve světě výrazně klesly výnosy českých státních dluhopisů, jakož i pravděpodobnost, že budou v ČR do pár let výrazně vyšší sazby. Pro banky je tak portfolio kvalitně zajištěných úvěrů, u kterých mají šanci zafixovat si příjmy na delší období, natolik lákavé, že stupňují konkurenční boj i v obchodně klidných měsících," uvedl analytik Fincentra Josef Rajdl. Očekávaný celoroční pokles bude podle analytika České bankovní asociace Vladimíra Staňury citelný. Už teď je trh podle něho o více než 20 miliard Kč nižší než ten loňský. Při celkovém objemu trhu okolo 200 miliard korun v roce 2018 se dá mluvit mluvit o více než desetinovém poklesu.

Český film Nabarvené ptáče (The Painted Bird) režiséra Václava Marhoula budou mít návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu v Torontu možnost v severoamerické premiéře vidět ve středu 11. září. Snímek byl zařazen do sekce Special Presentation vyhrazené filmům z hlavních soutěží jiných festivalů nejvyšší kategorie. Nabarvené ptáče se představí v hlavní soutěži filmového festivalu v Benátkách, který začne koncem srpna. Marhoulovo drama vzniklo v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny. Film, který je adaptací stejnojmenného románu amerického spisovatele polskožidovského původu Jerzyho Kosińského, vypráví o strastech malého chlapce během druhé světové války. Hoch je po úmrtí tety nucen sám putovat východní Evropou, kde čelí nepřátelskému světu, předsudkům a boji o přežití. V Torontu se film představí ještě v projekcích 13. a 14. září.

V sekci torontského festivalu Primetime, určené televizní a seriálové tvorbě, bude v mezinárodní premiéře uvedeno také české špionážní drama Bez vědomí (The Sleepers) režiséra Ivana Zachariáše, natočené v produkci HBO Europe. Seriál vypráví příběh Marie a jejího manžela, disidenta Viktora, kteří opustili komunistické Československo. V roce 1989 pár využívá amnestie a vrací se do rodné země.

Ve věku 82 let zemřel v neděli fotograf Karel Kuklík. ČTK to dnes sdělil fotografův syn Pavel Kuklík. Kuklíkova tvorba je zastoupena ve sbírkách řady tuzemských i zahraničních galerií a muzeí moderního umění. Hlavní náplní jeho tvorby byly příroda a krajina. Kuklík začal fotografovat ve 14 letech. Celoživotně se do hledáčku jeho zájmu dostávaly kromě pražských ulic krajina na Šumavě a na Třeboňsku. Během svého života vytvořil desítky fotografických cyklů. Jeho tvorba je zastoupena ve sbírkách významných tuzemských i zahraničních kulturních institucí, jako jsou například Národní galerie či Uměleckoprůmyslové museum v Praze, nebo Muzeum moderního umění v New Yorku a Francouzská národní knihovna v Paříži.

Ve věku 88 let zemřela v pondělí zpěvačka Zorka Kohoutová. Uvedl to dnes server Blesk.cz. Kohoutové se přezdívalo královna české dechovky, zpívala s Josefem Zímou, dříve spolupracovala s orchestrem Karla Krautgartnera nebo s hudebníkem a skladatelem Karlem Valdaufem, kterým byl také jedním z jejích manželů. Složil pro ni dvě z jejích nejznámějších písní, Tvé vlasy kvetou maminko a Mládí nevybouřené. Zorka Kohoutová začala po skončení války závodně tančit, nějaký čas si vydělávala jako modelka. Později začala jezdit na zájezdová vystoupení a zpívat s různými orchestry a skupinami. Kromě domácího vystupování a interpretací písní dechovkového žánru zpívala také v zahraničí, v Německu nahrála několik desítek písní a zpívala i pro Američany a na zaoceánských lodích.

Fotbalisté Slavie se přiblížili k postupu do základní skupiny Ligy mistrů. Pražané v úvodním utkání závěrečného 4. předkola zvítězili v Kluži 1:0 a vytvořili si velmi výhodnou pozici pro domácí odvetu, která se hraje příští středu. O výhře českého šampiona rozhodl v Rumunsku ve 28. minutě Lukáš Masopust. Po přestávce zachránila hosty tyč a v 79. minutě brankář Ondřej Kolář chytil penaltu Billelu Omranimu. Slavia, která v minulé sezoně došla až do čtvrtfinále Evropské ligy, usiluje o druhou účast v základní skupině Ligy mistrů v historii, hlavní fázi nejprestižnější klubové soutěže si dosud zahrála jen v roce 2007. Pražané by za postup získali prémii v přepočtu 393 milionů korun. Pokud by slávisté přes Kluž nepřešli, čekala by je stejně jako v předchozích dvou sezonách základní skupina Evropské ligy. Červenobílí zůstali jediným českým zástupcem v pohárech, zbylé kluby už vypadly v kvalifikaci Evropské ligy.

Zataženo až oblačno, na severozápadě až polojasno, místy déšť nebo přeháňky. Během dne ustávání srážek. Nejvyšší teploty 19 až 23 °C, v 1000 m na horách kolem 14 °C.

Olomoucký kraj zasáhly nad středečním ránem silné bouřky, strhaly i střechy. Hasiči odstraňovali následky především v Uničově, Lošticích a Moravičanech. Evidují dohromady více než dvě desítky událostí, řekla ČTK mluvčí hasičů Lucie Balážová. Zlámané a vyvrácené stromy zkomplikovaly i provoz na hlavním železničním koridoru Praha - Olomouc u Moravičan.