Zprávy | Z archivu rubriky


Zavedení povinných občanských průkazů pro děti od šesti let se jeví jako nejvhodnější varianta, jak zabezpečit identifikaci v souvislosti s rušením rodného čísla jako hlavního identifikátoru při komunikaci s úřady. Novinářům to řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Jako identifikátor by podle něj v budoucnu mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje. Občanský průkaz mohou rodiče dětem mladším 15 let nechat vystavit i nyní. Změna podle Mlsny vychází z deset let starého rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Kromě toho, že by rodné číslo nemělo být používáno jako klíčový identifikátor v komunikaci občana se státem, by také nemělo být zapisováno do občanských průkazů. Minulý týden vláda navrhla tříletý odklad platnosti rozhodnutí, sněmovní výbor pro veřejnou správu lhůtu doporučil o rok zkrátit. Jednou z výhod používání čísla občanského průkazu je podle Mlsny to, že by se měnilo v čase tak, jak si lidé postupně průkazy obměňují. To by zároveň bránilo zneužití čísla průkazu.

Stanovení věkové hranice šesti let podle Mlsny nemusí být definitivní. "Vycházeli jsme z toho, že hranice šesti let je zakotvena i v jiných agendách," řekl náměstek. Platnost průkazu by měla být stejná jako nyní, tedy pětiletá. Občanské průkazy dospělých mají platnost dvojnásobnou. Úřady by průkazy měly vydávat zdarma. Občanské průkazy by děti, stejně jako dospělí, nemusely nosit stále s sebou. "Žádný zákon v České republice neukládá povinnost mít občanský průkaz u sebe," připomněl Mlsna.

O zrušení povinné maturity z matematiky, kterou mají gymnazisté skládat od jara 2021 a ostatní středoškoláci od jara 2022, se chystá ve středu jednat vláda. Zabývat se bude návrhem školské novely, podle níž by studenti stejně jako dnes dál měli mít možnost zvolit si, zda chtějí vedle češtiny dělat státní zkoušku z matematiky, nebo z cizího jazyka. Společná maturitní část by od roku 2021 zahrnovala navíc už jen testy. Sloh a ústní zkoušku by znovu hodnotila škola. Ministr školství Robert Plaga (ANO) na začátku roku původně navrhoval roční odklad povinné maturity z matematiky u studentů gymnázií a lyceí, tedy sjednocení termínu pro všechny maturanty na rok 2022. Svůj návrh upravil a teď počítá se zachováním nynější možnosti volby mezi matematikou a cizím jazykem.

"Přes veškeré kroky ke zvýšení znalostí žáků v matematice panuje u maturitní zkoušky z tohoto předmětu značná neúspěšnost," uvedlo ministerstvo. Autoři novely poukazují na to, že nyní si matematiku mladí vybírají dobrovolně. Kdyby z ní museli maturovat povinně všichni, neúspěšnost by se ještě zvedla, míní autoři novely. Podle nich se proto nejdřív musí změnit výuka matematiky tak, aby ji studenti dokázali používat v praxi. Matematiku si letos na jaře vybrala zhruba pětina maturantů. Neuspělo 15,5 procenta z nich. Výdaje by se měly podle ministerstva školství po novele snížit asi o 18,66 milionu korun. Resort také očekává, že ubude žádostí o přezkoumání hodnocení písemných prací z češtiny a jazyků.

Sametovou revoluci v roce 1989 hodnotí kladně dvě třetiny Čechů a 56 procent obyvatel Slovenska, pro něž má větší význam například Slovenské národní povstání a vznik samostatného Slovenska. Lépe než v Česku tam lidé hodnotí vstup do Evropské unie, ukázal společný průzkum českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí. Na Slovensku je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století. Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.

Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům). Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent. Otázky kladli sociologové v září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska.

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Vyplynulo to z výsledků průzkumu mezi občany staršími 15 let, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci. Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 procent respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 procent účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 procent odpovídajících. Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 procent jednoznačně kladných odpovědí, 32 procent spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).