Zprávy | Z archivu rubriky


Devět stovek vojáků české armády a nastupujících studentů brněnské univerzity obrany složilo slavnostní vojenskou přísahu před prezidentem Milošem Zemanem a dalšími státníky. Tradiční ceremoniál se konal na pražském Hradčanském náměstí u příležitosti nadcházejícího 101. výročí vzniku samostatného československého státu. Zeman vojákům popřál, aby byli hrdí na svou zemi. Ve slunečném počasí, které připomínalo spíše pozdní jaro než konec října, přísahalo 886 vojáků a vojákyň. Nástupu přihlížel premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), náčelník generálního štábu Aleš Opata či kardinál Dominik Duka. Už hodinu před začátkem ceremoniálu se za přenosnými zábranami tísnily stovky rodinných příslušníků a dalších diváků, kteří na složení přísahy reagovali potleskem. Následovala státní hymna doprovázená salvami.

Zeman v projevu připomněl působení českých vojáků v operacích proti teroristům v Afghánistánu nebo Čadu. "Bohužel jsme ztratili 14 vojáků v Afghánistánu. Poslednímu z nich udělím zítra (v pondělí) medaili za hrdinství," řekl prezident. Ocenil také rozhodnutí velení armády ohledně vytvoření praporu bezpilotních letadel, tedy dronů. Celkem 538 z přísahajících nováčků nastoupilo počátkem října do kurzu základní přípravy ve Vyškově, 12,6 procenta z nich jsou ženy. Dalších 348 účastníků ceremoniálu byli studenti univerzity obrany, podíl žen je u nich 19 procent.

Česká armáda by měla mít v roce 2030 k dispozici až 30.000 profesionálních vojáků a 10.000 vojáků aktivní zálohy. Počítá s tím koncepce výstavby armády do roku 2030 (KVAČR), kterou má ČTK k dispozici. Vláda ji bude schvalovat příští týden. Rozpočet ministerstva obrany by podle koncepce měl dosáhnout dvou procent HDP v roce 2024. Podle současných odhadů by to mohlo znamenat výdaje na obranu zhruba 133 miliard korun, nyní to je 66,7 miliardy. Na začátku tohoto roku v armádě sloužilo 21.500 vojáků z povolání, při plné naplněnosti útvarů by měla armáda mít k dispozici až 25.000 profesionálů. Už dříve politici rozhodli, že se tento počet postupně zvýší až na 30.000. Nábor nových rekrutů označuje dokument za jedno z rizikových míst naplňování koncepce. Aby se armáda dostala na požadované počty, bude potřebovat ročně získat asi 2400 nových vojáků.

Armáda v příštích deseti letech plánuje nákup nových pandurů a tanků, samohybných minometů, děl nebo lehkých útočných vozidel pro výsadkáře. Nakoupí i vrtulníky a bezpilotní prostředky. Chtěla by také pořídit zbraně, které jsou schopné zasahovat proti raketám či dělostřeleckým granátům i proti dronům. Koncepce se zabývá i rozvojem speciálních sil, které mají být schopny plnit celou škálu operací a úkolů od speciálního průzkumu, ofenzivních operací, záchrany rukojmí nebo odsunu lidí z nebezpečných oblastí.

Pravděpodobnost přímého vojenského napadení českého území je nízká. Nelze ale vyloučit napadení spojence, kterému by pak česká armáda musela jít na pomoc. Vznik takového konfliktu je obtížně předvídatelný a může nastat rychle a neočekávaně, uvádí koncepce armády do roku 2030. Podle dokumentu se výrazně zkracuje varovací doba pro přípravu a nasazení české armády. Je proto nezbytné, aby měla už v míru lidské zálohy a materiální rezervy. Materiál zdůrazňuje důležitost úspěchu operace kolektivní obrany, která má pro bezpečnost ČR největší, potenciálně až existenční význam.