Zprávy | Z archivu rubriky


Aktivisté z organizací na podporu gayů a leseb vyzvali dnes poslance, aby pustili návrh o manželství pro všechny v brzké době do dalšího projednávání a umožnili o něm hlasovat. Výzvu českým politikům přednesli na mezinárodní konferenci o rovném přístupu k sexuálním menšinám. Sněmovna novelu občanského zákoníku, podle níž by mohli sňatek uzavírat i homosexuálové, začala projednávat loni v listopadu. Vrátila se k ní letos v březnu. Ani po dvou pokusech úvodní debatu neukončila. "Míč je nyní na straně Poslanecké sněmovny, zejména koaličních stran a také Pirátů. Je to rok a půl, co byl zákon předložen. Dvakrát se o něm jednalo, ještě se ani jednou nehlasovalo... To zdržování, kterého jsme svědky, je možná důsledkem obav, že by zákon mohl projít," řekla ČTK Adéla Horáková z Koalice za manželství. Podotkla, že ve stranách je volné hlasování, poslanci se tedy mohou k novele postavit podle svého přesvědčení.

Novelu s manželstvím pro všechny předložilo 46 poslanců a poslankyň ze šesti sněmovních klubů. Podle nich má změna zajistit gayům a lesbám i jejich dětem stejná práva a důstojnost, jako mají manželé a jejich potomci. Současně dolní komora začala projednávat protinávrh 37 zákonodárců na výslovné ústavní ukotvení manželství jako svazku muže a ženy. Podle předkladatelů by se tak ochránila rodina.

Od července 2006 mohou stejnopohlavní páry uzavírat v Česku registrované partnerství. Registrovaní mohou získat třeba informace o zdravotním stavu svého protějšku či po něm mohou dědit stejně jako v manželství. Nemají ale společné jmění a po ztrátě partnera či partnerky nemají nárok na vdovecký či vdovský důchod. Sirotčí důchod nemusí získat ani jejich potomek. Registrované dvojici zákon adopci zakazuje. V Česku takzvané duhové rodiny s dětmi už žijí. Oficiálně mohou mít děti dvou matek a dvou otců ale jen jednoho rodiče.

Řadou projektů, aktivit a doprovodných programů napříč žánry se zaměřením na téma „svoboda“ a „osobnost Václava Havla“ připomínají Česká centra 30. výročí pádu komunistického režimu v Československu. Centra tímto způsobem chtějí přiblížit historický význam roku 1989 zahraniční veřejnosti. Česká centra o tom informovala v tiskové zprávě. Jednou z hlavních akcí je fotografická výstava nazvaná 1989 sametová revoluce - konec totalitarismu v Československu. Představuje snímky 15 fotografů z protirežimních demonstrací včetně Palachova týdne z ledna 1989 a studentského pochodu ze 17. listopadu, ale i euforii veřejnosti při následujících protestech, které vedly k ukončení komunistické vlády. Součástí výstavy je i soubor fotografií z odchodu sovětských vojsk z československého území, který sametovou revoluci završil. Výstava se uskuteční v Českých centrech v devíti zemích světa i na českých zastupitelských úřadech. Česká centra nabídnou také výstavu plakátů sametové revoluce nebo projekt Světové stopy V. Havla, což je interaktivní mapa Havlova působení v celosvětovém měřítku.

České centrum New York oslaví listopadové výročí v České národní budově bohatým programovým cyklem. Událost s názvem 30. výročí Sametové revoluce směruje napříč obory a zahrnuje oblast filmu, hudby, ale i vědy. Originální program připravují také v Bruselu ve formě mezinárodního setkání umělců a aktivistů více generací s názvem Revolution is not a garden party/ Revoluce není zahradní slavnost. Ojedinělou sérií akcí pod názvem „Srdce pro Evropu - Václav Havel 2019“ připravilo také České centrum Milán ve spolupráci s místním generálním konzulátem. Návrat svobody a demokracie připomene v italském Miláně a regionu Lombardie řada kulturních a společenských akcí. Pomyslným vrcholem bude odhalení lavičky Václava Havla na Milánské státní univerzitě 13. listopadu 2019 za přítomnosti Dagmar Havlové. České centrum Paříž připomnělo již na jaře osobnost Václava Havla výstavou Samizdat se symbolickým podtitulem „Moc bezmocných“.

Česká centra zřizuje ministerstvo zahraničí, slouží k propagaci Česka v zahraničí zejména prostřednictvím kultury. Zaměřují se také na vědu, výzkum a inovace. Česká centra tvoří síť ve 24 městech, loni uspořádala přes 2000 akcí a přilákala na 2,8 milionu návštěvníků.

Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) se obrátil na civilní soudy s žádostí o posouzení neplatnosti založení svěřenských fondů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen. Zřízením svěřenských fondů pro sebe samého Andrej Babiš podle Wagenknechta obchází nejen účel občanského zákoníku, ale i účel zákona o střetu zájmů, aby mohl pokračovat v čerpání veřejných prostředků. Mluvčí Pirátů Karolína Sadílková ČTK řekla, že se Wagenknecht obrátil na obvodní soud pro Prahu 8 a okresní soud v Rožnově pod Radhoštěm podle místa bydliště správců fondu.

Andrej Babiš vložil holding Agrofert kvůli českému zákonu o střetu zájmů do svěřenského fondu předloni a tvrdí, že na něj nemá žádný vliv. Podezření, že Babiš porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, vznesla Transparency International ČR (TI), připojili se k ní opoziční Piráti. Případný střet zájmů prověřují na základě podnětu od TI od poloviny ledna auditoři Evropské komise.

Holding Agrofert podle výročních zpráv získal předloni na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun, o rok dříve zhruba 1,5 miliardy Kč. Přislíbeny měl v daných letech dotace přibližně o sto milionů vyšší.