Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD a někdejší středočeský hejtman David Rath nastoupil k výkonu sedmiletého trestu vězení za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Překvapivě se ovšem nedostavil do věznice v Praze-Ruzyni, kde na něj celý den čekali novináři, nýbrž do věznice v Teplicích. ČTK to potvrdil důvěryhodný zdroj. Výzvu k nástupu do vězení doručili policisté Rathovi minulé úterý. Někdejší významný politik ČSSD způsob doručení kritizoval, nesouhlasil ani s pětidenní lhůtou pro nástup. Krajský soud v Praze ale postup označil za standardní. Rath odmítá zaplatit uložený desetimilionový peněžitý trest, což mu může pobyt za mřížemi prodloužit o 2,5 roku.

Policie Ratha zadržela v květnu 2012 se sedmimilionovým úplatkem, který si nesl v krabici od vína. Pravomocný rozsudek vynesl letos v červnu pražský vrchní soud. Exhejtmanovi snížil původně uložený trest 8,5 roku vězení a zprostil ho obžaloby ze čtyř dalších žalovaných skutků. Vedle peněžitého trestu mu uložil sedmiletý zákaz působení ve výkonných funkcích v samosprávě. Rath, který dosud provozoval lékařskou praxi ve středočeské Hostivici, nevyloučil, že bude ve věznici pracovat jako lékař. Kdy hodlá zažádat o podmínečné propuštění, dnes neřekl. Soudní proces podle Ratha ovlivňovali ministři spravedlnosti i prezident Miloš Zeman. Rathův advokát Roman Jelínek po verdiktu avizoval, že se dovolá k Nejvyššímu soudu.

Navržená česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová ocenila, že dotazy při jejím slyšení v Evropském parlamentu se až na výjimky netýkaly české politiky, ale obsahu jejího portfolia. Dosavadní eurokomisařka doufá, že během tříhodinového vystoupení se jí podařilo přesvědčit členy parlamentních výborů, aby ji podpořili. Řekla to českým novinářům krátce po slyšení. Z reakcí poslanců je patrné, že Jourové v cestě do nové funkce nestojí zásadní překážky. Jourová má mít v komisi vedené Ursulou von der Leyenovou na starosti evropské hodnoty a transparentnost. Europoslancům odpovídala na 25 dotazů, z nichž většina se týkala vlády práva, nezávislosti médií či snahy o větší transparentnost unijních orgánů.

Věra Jourová nesouhlasí s tvrzením, že v Česku je možné objednat si trestní stíhání, jak loni v lednu prohlásil premiér Andrej Babiš. Odpovídala na dotaz českého europoslance Jiřího Pospíšila z lidovecké frakce, který padl v souvislosti s dodržováním principů právního státu, za něž má být česká místopředsedkyně v nové komisi odpovědná. Jourová připomněla, že se sama v roce 2006 ocitla ve vazbě na základě nepravdivého obvinění, které bylo součástí "špinavé politické hry". "Domnívám se, že od toho roku 2006 česká justice vykonala velkou cestu," uvedla členka Babišova hnutí ANO s tím, že nevěří tvrzení "kohokoli, ať by to byl premiér nebo kdokoli jiný" o možnosti objednat si trestní stíhání. Evropská komise podle ní podobné výroky politiků nekomentuje a jedná až v případě, že dochází ke skutečným změnám ohrožujícím nezávislost justice.

Podle europoslanců během slyšení, na něž dorazila vyzdobená broží ve tvaru lipového listu v českých národních barvách, Jourová působila jistě a odpovídala většinou bez zaváhání. Politici dávali již při dotazech najevo, že oceňují její dosavadní působení v komisi. Šéfové dvou výborů - pro ústavní záležitosti a občanské svobody - Antonio Tajani a Juan Fernando López Aguilar hodnotili její slyšení pozitivně. Definitivní potvrzení celé komise bude v rukou pléna EP za dva týdny.

Strategie vztahu českého státu vůči Čechům v zahraničí by podle zmocněnce ministerstva zahraničí pro krajany Jiřího Krátkého měla být rozšířena. K tématům patří korespondenční volba poslanců, která by se mohla uskutečnit už přespříští rok, nebo vzdělávání vzhledem ke generační obměně Čechů v cizině. Krátký to řekl při senátní debatě o roli zahraničních Čechů. "Potřebujeme strategii na oslovení veřejného prostoru a získat důvěru mladých v dynamický a moderní stát," řekl zmocněnec. Zmínil v této souvislosti přípravu nového pětiletého Programu podpory českého kulturního dědictví na roky 2021 až 2025, který by měl vycházet z co nejpřesnějšího zmapování a respektování skutečných potřeb krajanů podle místa a složení jejich komunity.

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer označil krajany za "rodinné stříbro, které se musí opečovávat". Vyzdvihl jejich roli například při vstupu ČR do NATO a poukázal na to, že mnozí potomci českých migrantů zastávají významné posty. Kvůli zachování jejich vazeb na zemi předků zdůraznil nutnost podpory České školy bez hranic, která pro děti krajanů v cizině nabízí výuku češtiny a českých reálií. V nich vidí budoucnost českého krajanství i Krátký. Krajani dlouhodobě zmiňují jako neuspokojivě dořešenou korespondenční volbu a přístup k získání českého občanství. Od září mohou občanství díky poslední novele získat i děti bývalých českých občanů, kteří se v době jejich narození nemohli dokladem o českém občanství prokázat. Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích bude také tématem dvoudenní konference, kterou na příští rok chystá senátní komise pro krajany.

Zpomalení ekonomického růstu už začíná být v českém průmyslu cítit, první náznaky přicházejí ze zahraničí, uvedl Svaz průmyslu a dopravy. Vyjádření ČTK poskytl v souvislosti s Mezinárodním strojírenským veletrhem. Podle svazu přibývá firem, které pozorují slábnoucí zahraniční poptávku. Uvedly to v pravidelném průzkumu, který svaz pořádá společně s Českou národní bankou. Průmyslová výroba v Německu se drží pod úrovní roku 2018 a německé firmy hlásí od začátku roku pokles zakázek. "Česká a německá ekonomika jsou obchodně a vlastnicky provázané. Dopady vývoje v Německu tak pocítíme i u nás. Naše ekonomika ale zatím roste stále rychleji než německá," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Ochlazování německé ekonomiky tak nevyhnutelně dorazí i do Česka a tuzemské firmy by se na tuto situaci měly připravovat. Svaz průmyslu doporučuje, aby například investovaly do digitalizace výroby, která může pomoci s úsporou nákladů a zvýšením produktivity práce. Výhodou českých firem je to, že tuzemská ekonomika i v prvním pololetí letošního roku rostla, stejně jako export, který byl za prvních pět měsíců letošního roku o 5,6 procenta meziročně vyšší. Většina exportu z Česka ale nadále míří na vnitřní trh Evropské unie, což se může podle Svazu průmyslu v souvislosti se slábnoucí evropskou ekonomikou ukázat jako rizikové. Situaci navíc komplikují i obchodní spory mezi USA a Čínou, USA a Evropskou unií, hrozba tvrdého brexitu a sankce proti Rusku či Íránu, upozornil svaz