Zprávy | Z archivu rubriky


Senátní žaloba na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy k Ústavnímu soudu nedorazí. Sněmovna podle očekávání souhlas s jejím předložením nedala. Návrh nepodpořili poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD, kteří mají spolu ve Sněmovně pohodlnou většinu. Podle nich žaloba nebyla důvodná. Souhlas s žalobou vyslovilo jen 58 ze 130 poslanců, potřeba bylo 120 hlasů. Hlasování bylo veřejné, dolní komora odmítla návrhy, aby se hlasovalo tajně, nebo po jménech. Řada poslanců zejména z ANO a ČSSD, ale i z ODS se z jednání omluvila, část se na hlasování nepřihlásila. Senát a opozice ve Sněmovně chtěly žalobou s pomocí ústavních soudců vymezit mantinely prezidentské funkce. Spojovacím prvkem osmibodové žaloby byla, jak řekl senátor Václav Láska (SEN 21), Zemanova snaha změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský. Kritici hlavě státu vytýkali zejména otálení s výměnou ministrů, údajné ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

Hnutí STAN chce navrhnout novelu ústavy, která by dala Ústavnímu soudu možnost závazně vykládat sporné ústavní normy. Zástupci hnutí to uvedli na tiskové konferenci poté, co Sněmovna odmítla senátní návrh žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Podle STAN by změna ústavy do budoucna předešla dalším ústavním žalobám a ústavním stížnostem. Piráti, kteří rovněž hlasovali pro žalobu, hodlají pokračovat v odborné debatě o odpovědnosti prezidenta. TOP 09 pokládá za nejhorší, že ohledně pravomocí hlavy státu přetrvává možnost dalších spekulací.

Neočkovaný tříletý chlapec se nakazil nebezpečným tetanem. Jde o třetí případ výskytu této nemoci v Česku za posledních 18 let. Chlapec je nyní na klinice dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno a jeho stav je stabilizovaný, řekl ČTK mluvčí nemocnice Pavel Žára. Podle dokumentu, který se objevil na sociálních sítích, odmítla očkování dítěte chlapcova matka. Hygienici únik své dokumentace na veřejnost prověřují. Tento případ podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly ukazuje rizika odmítání očkování. Nakažený hoch byl už v srpnu ošetřen v brněnské nemocnici potom, co si do nosu strčil zrezivělou knoflíkovou baterii. Zdravotníky prý tehdy nenapadlo, že není očkovaný, a nasazená antibiotika matka chlapci údajně nepodávala. S podezřením na tetanus byl chlapec hospitalizován začátkem září. Nemoc se projevuje křečemi a bez lékařské pomoci může skončit smrtí.

Hygienici zatím stále prověřují okolnosti případu. "Nemoc není přenosná z člověka na člověka, proto epidemické šíření nehrozí. Onemocnění tetanem je ale zcela výjimečné a raritní, natož u dítěte. Žádný takový případ nepamatuju," řekla ČTK ředitelka sekce ochrany a podpory veřejného zdraví jihomoravské hygienické stanice Hana Pokorná. V Česku se proti tetanu plošně očkuje a vakcinace je povinná. Nakažený chlapec měl být očkován, ale nebyl. Rodičům tak hrozí pokuta až 10.000 korun. Podle náměstka ministra zdravotnictví Prymuly lze do budoucna diskutovat také o vymáhání části nákladů na zbytečnou léčbu po rodičích, kteří odmítli očkování dítěte. "Jedná se o flagrantní případ toho, jak nebezpečné je odmítání očkování, a měl by být varováním pro všechny rodiče, kteří by snad o neočkování uvažovali," řekl ČTK Prymula, který je také předsedou České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Česká energetická skupina ČEZ a americká firma NuScale budou společně rozvíjet malé modulární jaderné reaktory, podepsaly dohodu o porozumění. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Společnosti podle něj mimo jiné budou sdílet technické poznatky z vývoje těchto zdrojů, posoudí také možnosti jejich uplatnění v podmínkách Česka i celé Evropy. Právě jaderné zdroje menšího výkonu označil premiér Andrej Babiš (ANO) letos na jaře za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku. NuScale patří ve vývoji malých modulárních reaktorů mezi světové lídry. Její projekt aktuálně prochází v USA licencováním, první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu na severozápadu Spojených států.

Zatímco například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 megawattů (MW), vyvíjené malé reaktory jsou řádově menší - o výkonu jednotek, desítek, maximálně nižších stovek MW. Výhodou může být jejich předpokládaná sériová výroba a montáž přímo ve výrobních závodech. Zároveň je možné soustředit větší počet modulů v jedné lokalitě. "Malé modulární reaktory mohou být budoucností jaderné energetiky. Jsem velice rád, že se ČEZ do jejich vývoje intenzivně zapojuje. Česká jaderná energetika byla vždy na špici a rozvoj malých modulárních reaktorů ve spolupráci s NuScale tuto pozici potvrzuje," uvedl vicepremiér a ministr průmyslu ČR Karel Havlíček (za ANO).

Proti domácímu násilí může pomoci nová aplikace v mobilním telefonu s názvem Bright Sky. Její česká verze bude zdarma ke stažení do několika týdnů. Obětem pomůže vyhodnotit jejich situaci, nabídne rady a kontakty, bezpečné uložení snímků i spojení na policii. Digitální stopu nebude možné vysledovat. Novinářům aplikaci představil její spoluautor John Liversidge a zástupci policie, neziskové organizace Rosa a mobilního operátora. Česká verze by měla být k dispozici nejpozději na začátku prosince. Pomůže vyhodnotit situaci v rychlém dotazníku s 12 otázkami, podle toho doporučí postup. Oběť si může ukládat do deníku také údaje o případných incidentech, snímky, nahrávky a videa. V mobilu se ale neuchovávají a budou na utajeném úložišti. Bude je možné znovu najít i po případném smazání aplikace. Pomoc se dá vyhledat podle polohy, adresy i směrovacího čísla. Nechybí seznam forem násilí i mýtů o nich.

"Mnoho klientek k nám přichází a říká, že k nám asi nepatří, když je jejich partner jednou před půl rokem škrtil a dal jim pár facek. Je těžké přiznat si, že to, co zažívám, je násilí ve vztahu. Odkládání pomoci zvyšuje riziko eskalace násilí. Ohrožené osoby ale mají právo žít bez něj," uvedla vedoucí poradenského centra Rosa Branislava Marvánová Vargová. Policisté podle šéfa pořádkové policie Martina Hrinka ročně řeší 6000 až 7000 případů domácího násilí. Vykázání z bytu je každý rok kolem 1300. "Nejsou to jen muži, i když ti tvoří 95 procent vykázaných. Zbývajících pět procent jsou ženy. Násilí se objevuje nejen mezi partnery. Je to i dlouhodobý útlak rodičů," uvedl Hrinko. Často jsou u výpadů i děti a stávají se jejich terčem.

Až 150.000 českých dětí potřebuje podle odhadů odborníků péči psychiatra či klinického psychologa. Specialistů pro děti je ale asi 120, na vyšetření se tak čeká dva měsíce i půl roku. "V rámci reformy psychiatrické péče v ČR se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná," uvedl Jaroslav Matýs, předseda sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Síť dětské psychiatrie podle něj prakticky neexistuje a je třeba ji vybudovat. Změny se musí podle něj udát nejen v resortu zdravotnictví, ale i školství a sociální péče, které se na péči o dětské psychiatrické pacienty podílejí.

Na zahájení reformy psychiatrické péče o dospělé přišlo z evropských fondů více než 3,5 miliardy korun. V dalším programovacím období se zaměří na péči o děti. Podpora bude také z fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska, kam přispívá také Island a Lichtenštejnsko. Jedním z cílů reformy je podle Matýse mít až 200 dětských psychiatrů, zhruba dva na každý okres. V některých regionech, například na Prachaticku, chybí už teď. "Pacientů přibývá, protože přibývá zátěžových faktorů," řekl Ivo Paclt z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Problémy se objevují už před narozením, například komplikovaná těhotenství, v riziku jsou i děti nedonošené nebo po umělých oplodněních. Více je i vnějších příčin, jako jsou rozvody rodin, ale i příliš vysoké nároky rodičů a orientovanost na vysoký výkon.

Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, která nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří. Dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. Zdůraznil také, že všechny země musí plnit své klimatické závazky. "V současnosti je Česká republika sedmou nejbezpečnější zemí na světě, rychle roste a bohatne," řekl s tím, že tak navazuje na svou meziválečnou prosperitu, kdy tehdejší Československo s věhlasným průmyslem patřilo k nejrozvinutějším zemím světa. Za největší výzvy, které před Evropskou unií stojí, označil dojednání brexitové dohody mezi Londýnem a Bruselem, uzavření speciální obchodní dohody se Spojenými státy, dobudování vnitřního trhu, vztah s Ruskem, zajištění vnější bezpečnosti včetně kontroly nad migračními toky a také budoucí rozšíření EU. Babiš by také chtěl, aby Evropská rada, která je nejvyšším politickým orgánem bloku, hrála v budoucnu roli evropské koaliční vlády.

V dalším bodu projevu se věnoval klimatickým změnám, které podle něj jsou problémem celého světa, nejen Česka a EU. Ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku. Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné. Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. Mladí aktivisté mají sice v mnohém pravdu, ale zelená energie dosud není připravena. "Moje země nemá jinou možnost než jádro," prohlásil.