Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo zdravotnictví chce znát přesnější data o místní a časové dostupnosti zdravotní péče. V současné době podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) není nařízení vlády, které dostupnost stanoví, na systémové úrovni kontrolovatelné. Žádanka o vyšetření, kterou odešle praktický lékař specialistovi, by se proto měla automaticky poslat i zdravotní pojišťovně. Ministerstvu pak budou lékaři hlásit aktuální objednací lhůty, evidovat bude také stížnosti klientů pojišťoven na nedostupnost péče.

Ministerstvu a pojišťovnám chybí přesné informace. Čekací lhůty na vyšetření a další výkony má podle Vojtěcha evidovat takzvaná trojcestná žádanka, kterou kromě k zdravotnickému zařízení, kam pacient na vyšetření půjde, a jeho praktického lékaře dostane elektronicky také zdravotní pojišťovna. "Budeme také vědět, kam který lékař odesílá pacienty na vyšetření," dodal ministr. Ministerstvu pak mají čekací lhůty poskytovatelé péče pravidelně hlásit. Evidovat by se také mělo, jestli lékaři přijímají do péče další klienty. Některé zdravotní pojišťovny nebo například stomatologická komora už takové informace mají na svých webech. "Devadesát procent stížností je na dostupnost stomatologické péče. Zubaři nechtějí léčit na pojišťovnu a přijímat nové pacienty," dodal. Zdravotní pojišťovny navíc podle ministra nemají jednotný přístup k evidenci stížností. Chce proto na webu ministerstva spustit formulář Nedostupná péče, kde si lidé budou moci vygenerovat stížnost pojišťovně. Kromě ní bude s těmito informacemi pracovat i ministerstvo.

Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Rozsah služeb pro občany by tak měl zůstat stejný. Zástupci obcí a samospráv změny kritizují s tím, že plánované kroky omezí služby v regionech a navíc se tím centralizuje státní správa. Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci. Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.

Sdružení místních samospráv již dříve upozornilo, že omezení činnosti povede také k odlivu vzdělaných lidí z dotčených regionů. "Tím dojde k dalšímu vzdálení veřejných služeb pro občany v často odlehlých regionech. Navíc se tím sníží nabídka kvalifikovaných míst, a tedy i motivace lidí vracet se do regionů po studiu na vysoké škole," uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Správa již dříve upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na milion obyvatel. Slovensko má podle správy na milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko 5,5 pracoviště na milion obyvatel.

Bývalý vojenský pilot a klíčový svědek v kauze nákupu letounů CASA Karel Daňhel dostane od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a ministerstva financí dohromady 312.500 korun za zničení profesní kariéry. Pravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Přiznanou částku ještě navýší úroky z prodlení. Úřady navíc musí Daňhelovi proplatit i peníze, které vynaložil na soudní spor. Daňhel zažaloval Českou republiku v souvislosti s tím, že v roce 2012 přišel o bezpečnostní prověrku a kvůli tomu i o práci v armádě. Požadoval celkem 400.000 korun jako nemajetkovou újmu. Je přesvědčený o tom, že v armádě musel skončit kvůli svému svědectví, že výběr vojenských letounů CASA byl nevýhodný a že politici a úředníci ministerstva obrany prosadili nákup navzdory nevyhovujícím parametrům strojů.

Podle rozhodnutí musí NBÚ Daňhelovi zaplatit 240.000 korun za nezákonné odebrání prověrky, ministerstvo pak dalších 72.500 korun za neúměrně dlouhou dobu správního a následného soudního řízení, která trvala téměř šest let. Daňhel vstoupil do armády v roce 1990 jako rotmistr a postupně se vypracoval na jednoho z nejmladších podplukovníků v letectvu. Byl na misi v Afghánistánu, sbíral pochvaly a kladná hodnocení. Kvůli ztrátě prověrky byl propuštěn po 22 letech služby - tvrdí, že krátce předtím, než měl být povýšen na plukovníka. NBÚ odebrání prověrky zdůvodnil tím, že Daňhel dlouhodobě pracoval proti zájmům České republiky v oblasti ekonomiky a obrany. Pilot to odmítá jako nesmysl. Poukázal na to, že jeho posudkům k letounům CASA dal zapravdu i Nejvyšší kontrolní úřad, když zjistil ohledně výběru strojů některá pochybení.

Zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) je pravomocné. Proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) nadále nestíhat předsedu vlády a ostatní obviněné v kauze dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo nepodal žádný zúčastněný stížnost. Podle žalobců společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku, pro které byla určena padesátimilionová evropská dotace, jež farma v létě 2008 získala. MSZ nyní verdikt společně se spisovým materiálem předloží nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Ten může rozhodnutí potvrdit i zrušit. Na přezkoumání má lhůtu tří měsíců. Zákonnost a důvodnost zastavení stíhání bude v rámci dohledu přezkoumávat také pražské vrchní státní zastupitelství.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle šéfa pražských žalobců Martina Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelili i jeho blízcí a bývalí představitelé společnosti Farma Čapí hnízdo.

Pokud se najde důstojné místo pro umístění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, Česko dostojí svým závazkům ze smlouvy s Ruskem. Na pracovní snídani pořádané Institutem pro politiku a společnost to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Koněvův pomník na náměstí Interbrigády se stává častým terčem vandalů, naposledy letos koncem srpna. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) poté nechal kolem pomníku postavit lešení s plachtou, kterou odpůrci zakrytí několikrát strhli. Zastupitelé městské části minulý týden rozhodli, že sochu nahradí nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Rusko proti přesunu Koněvovy sochy protestuje a ruská ambasáda minulý týden uvedla, že by to považovala za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích.

Ministr Petříček uvedl, že smlouva se podle právníků vztahuje i na Koněvovu sochu, ale neurčuje, kde má památník stát. "Pokud najdeme důstojné místo pro sochu, podle mě svým závazkům ze smlouvy dostojíme," řekl ministr. Podotkl také, že zatím nezaznamenal žádné odvetné kroky, kterými hrozili někteří ruští politici. "Jde hlavně o mediální rétoriku," uvedl. Petříček také připomněl, že pomníky českých legionářů v Rusku, na které se smlouva o přátelských vztazích rovněž vztahuje, opakovaně čelí vandalským útokům. "My to však řešíme diplomatickou cestou, ne přes média," řekl.

Celkové bohatství domácností loni celosvětově nepatrně kleslo, a to ve vyspělých i v rozvojových zemích. Zmenšilo se o 0,1 procenta. Tento trend se ČR vyhnul a bohatství českých domácností vzrostlo o 4,4 procenta. Češi zůstávají nejbohatší ze zemí bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci. V žebříčku si proti loňsku polepšili na 25. místo. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2019, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích světa. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 16.785 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 434.000 Kč. Předloni to bylo 15.290 eur neboli 390.000 Kč podle tehdejšího kurzu. Míra zadluženosti českých domácností loni činila 34,6 procenta. Je to mnohem víc než v zemích východní Evropy s regionálním průměrem 23,6 procenta, ale méně než polovinu úrovně zadluženosti západní Evropy.

Německy mluvící sousedé ČR jsou na tom finančně asi třikrát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil 52.860 eur (1,37 milionu Kč), ještě lépe na tom byl Rakušan s 53.980 eury (1,39 milionu Kč). Vedle nízkých vkladů obyvatel do penzijního systému nevzbuzuje ekonomická situace ČR v autorech studie významnější obavy. Celkové vyznění analýzy pro globální ekonomiku je ale negativní. Ani v roce 2008, v době zuřící finanční krize, se nestalo, aby celosvětové bohatství kleslo zároveň na vyspělých i rozvojových trzích. Loni se tak stalo, důvodem je rostoucí nejistota. Autoři studie jmenují obchodní konflikt mezi USA a Čínou, nekončící brexit, rostoucí geopolitické napětí v mnoha regionech a přísnější monetární politiku.

Stát musí dostavět vnější okruh, přispět Praze na vnitřní okruh a postavit nemocnici. Teprve pak může začít diskuse o stavbě vládní čtvrti. Novinářům to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiér Andrej Babiš (ANO) není podle primátora zvyklý, že s ním někdo nesouhlasí, komentoval úterní neúspěšnou schůzku, z níž premiér odešel. Hřib odmítl kritiku opozice, že škodí hlavnímu městu. Vláda chce v Letňanech postavit čtvrť až pro 10.000 úředníků, potřebuje k tomu pozemky města. Podle primátora nejsou požadavky Prahy přemrštěné, neboť jakákoliv výstavba v Letňanech není možná bez toho, aby byly silniční okruhy dokončeny. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že s Hřibem již nebude jednat a osloví zbylé pražské radní. Z jednání s Hřibem má člověk podle Babiše jen psychické trauma.

Premiér Babiš v červenci dopisem, který poskytl ČTK, pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) ubezpečil, že stát bude financovat výstavbu vnějšího okruhu. O vnitřním okruhu a nemocnici byl ochoten jednat, po dohodě s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) ale preferoval místo nemocnice výstavbu nového traumacentra při Fakultní nemocnici (FN) Královské Vinohrady. K požadavku Prahy, aby stát financoval vnitřní městský okruh, Babiš napsal, že je ochoten o něm jednat, přestože jde o komunikaci ve vlastnictví hlavního města. Pro financování se podle něj nabízí forma PPP projektu, tedy spolupráce se soukromým investorem, což Babiš zopakoval i v úterý. Podle Hřiba stát PPP projekty stavět neumí.