Zprávy | Z archivu rubriky


Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti změnám stalo fanatické náboženství. V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu. Na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně uvedl, že na změny je třeba se připravit. V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snaha prosadit u Evropské komise (EK) názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem. V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života. Opatření k zadržování vody v krajině vláda považuje za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil.

Česko se podle Babiše hlásí k cíli uhlíkové neutrality, související změny ekonomiky musí však být efektivní co se týče nákladů a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy. Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO2 se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Musí proto požadovat obdobné kroky po emitentech, jako je Čína, ale také třeba po Turecku, jehož ocelářství konkuruje evropskému. Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučuje odborovým vyjednavačům, aby ve firmách jednali o růstu mezd pro příští rok o šest až sedm procent. Odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků či o delší dovolenou. Požadavky na pražském shromáždění odborové centrály, na které dorazilo přes 1500 odborářů z celé ČR, představil předák Josef Středula. Podle Hospodářské komory se zaměstnavatelé v roce 2020 chystají výdělky zvýšit v průměru o šest procent i bez tlaku odborů. Vedení komory uvedlo, že podniky zvedají výdělky samy, aby získaly a udržely si pracovní síly. Odborářské setkání před začátkem vyjednávání o mzdách, které je součástí kampaně Konec levné práce, se poprvé konalo v roce 2015.

"Naše požadavky nejsou ultimativní, je to přání. Chceme, aby se investovalo a byl zisk, ale chceme také, aby z něj něco měli i zaměstnanci a jejich rodiny. Někteří řeknou, že se vlamujeme do otevřených dveří, ale není to pravda," uvedl Středula. Podle něj se české ekonomice daří dobře a recesí se "straší jen proto, aby se nemuselo přidávat". Odbory dál budou usilovat o zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně bez snížení výdělku a pětitýdenní dovolenou pro všechny pracovníky. Předák zopakoval také požadavek na růst minimální mzdy. Podle ČMKOS by se měla zvednout o 1650 korun na 15.000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne navýšení o 1350 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív uvedla, že by růst minimálního výdělku měl držet krok s růstem ostatních mezd.

Česká společnost je rozdělena do šesti společenských tříd, které se liší složením svých zdrojů a pozicí ve společnosti. Vyplývá to z průzkumu, na kterém spolupracoval Český rozhlas (ČRo) s několika sociology. Do dvou typů vyšší střední třídy náleží zhruba třetina lidí, tři typy nižší střední třídy podle odborníků zahrnují téměř polovinu respondentů a do nejnižší, takzvané strádající třídy patří 18 procent lidí. Průzkumu se v červnu zúčastnilo 4039 respondentů z 1300 obcí, provedly jej agentury MEDIAN a STEM/MARK. Na tiskové konferenci ho představili zástupci ČRo a tři sociologové. Odborníci se pro popis sociální struktury inspirovali britským výzkumem Great British Class Survey pro veřejnoprávní stanici BBC.

Do dvou typů vyšší střední třídy náleží tzv. zajištěná střední třída (22 procent), jež se vyznačuje vysokými příjmy a majetkem, a nastupující kosmopolitní třída (12 procent), která má menší majetek, ale silné sociální kontakty, kulturní kapitál a jazykové a digitální dovednosti. Do nižší střední třídy patří tradiční pracující třída (14 procent) se solidním příjmem a majetkem, ale omezenými kontakty a kulturním vyžitím; ohrožená třída (22 procent), která je na tom s rozdělením kapitálů přesně naopak, a třída lokálních vazeb (12 procent), jež těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí. Více než šestina lidí spadá do nejnižší strádající třídy, neboť postrádá všechny typy zmíněných kapitálů.

Sociolog Daniel Prokop zdůraznil, že rozdělení tříd je výrazně spojené i s regionálním zakotvením. Zatímco 56 procent respondentů z Prahy spadalo do vyšší střední třídy, naopak například v Ústeckém kraji hned třetina lidí patřila do ohrožené třídy a čtvrtina do strádající. Ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík upozornil na postoje jednotlivých tříd, které se ale v některých případech prolínají. Například co se týče migrace, žádná z tříd nebyla výrazným příznivcem. "Nastupující kosmopolitní třída má neutrální postoj, ostatní jsou spíše proti migraci," poznamenal. Česká společnost se podle Buchtíka vyznačuje nízkou mezilidskou důvěrou, zejména ale nedůvěrou v politiky. V další instituce, například soudy či policii, má naopak alespoň lehkou důvěru většina segmentů společnosti.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nevidí důvod k tomu, aby Česko vzalo zpět uznání Kosova. Podle něj je třeba, aby česká zahraniční politika byla kontinuální a čitelná. Řekl to novinářům ve Sněmovně v reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že by se téma mělo probírat na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů. "My jsme uznali Kosovo de iure. Pokud bychom přistoupili k tomu oduznání, tak by to muselo být na základě toho, že by se změnily nějaké okolnosti, především by Kosovo přestalo mít nějaká kritéria státnosti, která vedla k uznání v roce 2008," řekl Petříček.

Prezident Miloš Zeman minulý týden při návštěvě Srbska uvedl, že bude chtít s nejvyššími ústavními činiteli probrat možnost, aby Česká republika přestala uznávat Kosovo jako nezávislý stát. Babiš bezprostředně poté prohlásil, že nevidí důvod, aby česká vláda svůj přístup ke Kosovu měnila. V pondělí premiér po schůzce s prezidentem řekl, že se o věci bude jednat na koordinační schůzce pro zahraniční politiku, které se vedle něj a Zemana zúčastní předsedové Senátu a Sněmovny i ministr vnitra a ministr zahraničí. Podle Babiše o tom bude i debata v kabinetu. Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 zemí, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.

Nedávná návštěva skupiny Čechů na ukrajinském poloostrově Krym anektovaný Ruskem byla soukromá, nikoliv oficiální, české zákony neporušili. České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) tak reagovalo na výzvu ukrajinského velvyslanectví v Praze, aby české úřady cestu odsoudily kvůli porušení ukrajinské legislativy pro vstup na okupované území. Současně ale ministerstvo nabádá české občany, aby při cestách respektovali zákony cizích zemí, včetně Ukrajiny. Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová zdůraznila, že česká diplomacie turistické cesty na Krym, které jsou v rozporu s ukrajinskými zákony, dlouhodobě důrazně nedoporučuje. Krym anektovalo Rusko na jaře 2014. Ukrajina jej stále považuje za své území.

Ukrajinští diplomaté na webu apelovali na české úřady, aby odsoudily nedávnou návštěvu skupiny Čechů na Krymu, kde údajně jednali se zástupci ruské okupační správy o zavedení turistických zájezdů z Česka. Podle velvyslanectví tak mohly být porušeny nejenom ukrajinské zákony, ale i sankční režim Evropské unie. Mezi členy delegace byli podle Ukrajinců i představitelé Světové rady podkarpatských Rusínů, s nimiž se na začátku září sešel prezident Miloš Zeman. Kyjev považuje proruskou část rusínské komunity za pátou kolonu Moskvy a podezírá ji z rozvratnictví. Podle Deníku N se cesty na okupovaný Krym účastnil například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, spisovatelka Lenka Procházková, domobranec Marek Obrtel a místopředseda ústecké Hospodářské komory Jiří Kalach.