Zprávy | Z archivu rubriky


Zemědělci stále nebudou moci plošně používat jed Stutox II proti přemnoženým hrabošům, povolení pro plošnou aplikaci je dál pozastaveno. Vyplývá to ze schůzky na ministerstvu zemědělství (MZe), kde o hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí a zemědělství, zemědělci i ornitologové. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku. Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je výsledek schůzky zklamáním. Nikdo podle něj neřekl co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá v to, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.

Náměstek MŽP Vladimír Dolejský zopakoval, že stanovisko MŽP se nezměnilo, tedy že odmítá text nařízení o výjimce o plošné aplikaci ve 48 okresech ČR. Dodal, že o tématu je resort připraven v příštích týdnech dále jednat. Na otázku, jak je reálné aplikovat do pěti tisíc děr na jednom hektaru jed, Dolejský řekl, že je to o prevenci a průběžné ochraně. Pokud se ta podle Dolejského zanedbává, vznikne kalamita. Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek aplikaci do nor považuje z pohledu ochrany přírody za přijatelný kompromis.

Děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa, budou moci snadněji získat české občanství. Změnu přináší senátní novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. Novela počítá s tím, že potomci emigrantů budou moci získat nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila. V dolní komoře převládal názor, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v ČR nebyli. Novela, s jejímž přijetím souhlasila i vláda, by se podle ministerstva vnitra mohla týkat řádově stovek lidí, mimo jiné Čechů žijících v krizí zmítané Venezuele. Novela nabude účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. Postihlo to rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948. Zájemci o české občanství budou muset k prohlášení přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Dosud mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.

Ministerstvo školství (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a považuje je za zavádějící. Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje podle NKÚ i její financování, které je silně závislé na prostředcích z fondů EU. "Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT," uvedl NKÚ. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část peněz. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1000 až 1136 korun na žáka ročně, většinu peněz ale musely použít na jiné nezbytné výdaje.

Podle ministerstva pracuje NKÚ s čísly, která nejsou srovnatelná. Zpráva hodnotí výstupy Strategie digitálního vzdělávání, která byla v listopadu 2014 přijata na období do roku 2020. Hodnocené období 2011 až 2018 z tohoto důvodu nepovažuje ministerstvo za příliš relevantní. Podle ministerstva NKÚ zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí. Měly by tak být primárními poskytovateli investic do ICT vybavení ve školách, jež zřizují, míní resort. Ministerstvo připomíná, že v oblasti Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 se v posledním roce podařila celá řada kroků, což však zpráva NKÚ za období 2011 - 2018 neuvádí.