Zprávy | Z archivu rubriky


Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci dokončuje modernizaci antropologické expozice. Dnes se stala její součástí postava neandrtálce v životní velikosti. Pro muzeum ji vytvořili antropoložka Eva Vaníčková z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně a sochař Ondřej Bílek. Pracovali na ní dva roky. Slavnostní otevření expozice je plánované na čtvrtek 30. května. Veřejnost si ji poprvé prohlédne o den později při Muzejní noci.

Postava představuje dospělého, asi čtyřicetiletého muže, který měří 182 centimetrů. V reálném životě by vážil přibližně 90 kilogramů, jako figurína je o 40 kilogramů lehčí. Tělo odpovídá kostře, která je také novým exponátem muzea. Výraz tváře žádný konkrétní předobraz nemá. "Trošičku jsme popustili uzdu fantazii," řekla Vaníčková. Humpolecký neandrtálec má modré oči a rezavé vlasy, má piercing a barvou zdobené tělo. "Předpokládáme, že neandrtálci opravdu mohli zdobit svá těla, využívat tetování, barvy, přívěsky a náušnice," řekla Vaníčková. Expozici obohatil i odlitek lebky člověka floreského (homo floresiensis). "Je z doby asi 18.000 let před současností a je to taková hobití žena," řekla Vaníčková. Floreský člověk je zmenšeným lidským druhem dorůstajícím výšky kolem 110 centimetrů. "Žádné muzeum v České republice v současnosti tuto lebku nevystavuje," řekla Vaníčková. Nález je podle ní starý jen několik let.

Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,93 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta. To je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé unii. Mluvčí europarlamentu Jaume Duch uvedl, že je skoro 51 procent voličské účasti napříč EU nejvyšší údaj za poslední dvě desetiletí. V roce 2014 hlasovalo skoro 43 procent voličů, nynější volby tedy mohou znamenat konec klesajícího zájmu voličů napříč unií o výběr europoslanců.

Také v Česku zájem voličů o hlasování výrazně vzrostl - před pěti lety byla účast jen 18,2 procenta. Přesto je tedy Česko společně se Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem mezi zeměmi, v nichž volební účast nepřesáhla 30 procent. Nejvíce lidí volilo v Belgii, kde je ale volební účast povinná. EP uvádí u této země hodnotu 88,47 procenta. Přes 80 procent voličů, respektive 84,1 procenta, přišlo volit i v malém Lucembursku. I tam mají lidé povinnost hlasovat. Výrazně vyšší než v Česku nebo na Slovensku byla v nynějších eurovolbách účast v Polsku, kde do volebních místností dorazilo 45,61 procenta voličů. V Maďarsku jich hlasovalo 43,36 procenta.

Umělá inteligence (AI) by v budoucnu mohla změnit pracovní i smluvní vztahy. Mohla by také ovlivnit vymahatelnost smluv, mimosmluvní odpovědnost za škodu a pracovní vztahy. Na semináři to řekla odbornice na právo a etiku spojené s umělou inteligencí Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Podle tajemnice kanceláře vládního zmocněnce pro lidská práva Moniky Hanychové AI může ve svých důsledcích také zkomplikovat přístup k lidským právům. Kromě narušení ochrany soukromí může také podporovat rasové a jiné předsudky. Podle Krausové je přitom reálné, že by v budoucnu AI mohla nahradit zaměstnance. "Existují systémy, které odpozorují například, jak kuchař vaří. Jak solí, co přidává do jídla a podobně. A dokážou to napodobit," uvedla. Právo proto bude muset řešit, je-li možné monitorovat zaměstnance a vytvářet jejich kopie pomocí AI, dodala Krausová.

Budoucnost bude vyžadovat navržení nových principů odpovědnosti za AI, například, když autonomní auto srazí chodce. "Zatím je vždy určena osoba odpovědná za stroj. To se ale může změnit a mělo by se to měnit. Systémy AI jsou nepředvídatelné, autonomní a na jejich fungování se podílí velké množství lidí," sdělila Krausová. Uživatelé například zadávají požadavky do vyhledávačů a mění tak jejich algoritmy. Změnou mohou být sami poškozeni. Je potřeba stanovit, kdo za poškození bude odpovědný. Krausová je součástí expertní skupiny Evropské unie, která v červnu vydá zprávu s navrženými principy odpovědnosti.