Zprávy | Z archivu rubriky


Ve zrušení čtyř zpátečních letů ruské společnosti Aeroflot mezi Prahou a Moskvou vyústil spor ruských a českých úřadů o povolení k přeletům. Česko podle ministerstva dopravy zrušilo povolení spojům Aeroflotu poté, co Rusko omezilo přelety ČSA přes sibiřskou část ruského území. Povolení pro ruské aerolinky v Česku i pro přelety ČSA přes Sibiř byla nakonec dočasně obnovena do 7. července, o provozu se bude dál jednat příští týden. Rusko patří k dlouhodobě nejvytíženějším leteckým destinacím z Česka. Dnešní situace v letecké dopravě mezi oběma zeměmi je podle ministerstva dopravy výsledkem toho, že Rusko jednostranně omezilo přelety ČSA přes Sibiř, což se dotklo linky českého dopravce z Prahy do jihokorejského Soulu. Česká strana omezila lety ruských dopravců jako odvetné opatření.

ČSA se o odebrání práv k přeletu přes Sibiř dozvěděly na jednání s ruským ministerstvem dopravy 25. června. Podle společnosti jí přitom tuto možnost garantovala mezivládní dohoda mezi Českem a Ruskem z roku 2005. Situaci komplikují i letecké dohody mezi Českem a Ruskem, které jsou zastaralé a v mnoha ohledech omezující. Expert na leteckou dopravu Michal Čupa upozornil, že provoz mezi oběma zeměmi je stále formálně podřízen mezivládní dohodě z roku 1966, jejíž obsah je však už v současné době v mnohém přežitý. Čupa navíc připustil, že zastavení leteckého provozu může mít horší dopady pro Česko. Současná situace totiž vyvolává nejistotu, což může mít za následek pokles turistů směřujících z Ruska do České republiky a tím i případné ekonomické ztráty.

O ochraně životního prostředí v Antarktidě, dopadech cestovního ruchu a o spolupráci ve výzkumu jednají v Praze zástupci tří desítek států, které mají pravomoc rozhodovat o polárním kontinentu. Na závěr konference přijmou takzvanou Pražskou deklaraci, která by měla potvrdit rozhodnutí z roku 1959 o tom, že Antarktida je určená výhradně pro mírové účely a nelze na ni vytvářet územní nároky, a zdůraznit ekologickou problematiku. Ochranu životního prostředí Antarktidy podle odborníků komplikuje stále intenzivnější cestovní ruch. "Za poslední rok je nárůst osm až devět procent, nyní je to asi 56.000 osob ročně. Za posledních osm let se to téměř zdvojnásobilo," řekl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Intenzivní turistika zatěžuje antarktický ekosystém, který je podle Smrže třeba co nejdéle uchovávat nedotčený, neboť vědcům umožňuje zjišťovat informace důležité pro fungování celé planety. Šéf českého antarktického výzkumu Daniel Nývtl novinářům řekl, že ve druhé polovině 20. století rostla teplota v Antarktidě až šestkrát rychleji, než byl celosvětový průměr. Po roce 2000 se růst zpomalil, na pobřežích polárního kontinentu ale stále rychle ubývá ledová masa, a to zejména kvůli ohřívání od oceánu.

Někdejší Československo přistoupilo ke smlouvě o Antarktidě v roce 1962, Česká republika získala k 1. dubnu 2014 jako dvacátý devátý stát takzvaný konzultativní status, který dává právo spolurozhodovat o osudu Antarktidy. Toto plnohodnotné postavení je udělováno pouze státům, které v polárním světadílu vyvíjejí významnou vědeckou a výzkumnou činnost. Česko má od roku 2006 vlastní výzkumnou polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse.