Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby stát dětem neplatičů výživného posílal měsíčně od 15 do 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek. Předkládaný návrh zákona má podle MPSV za cíl řešit situaci těch rodin s dětmi, které se vlivem nehrazení výživného ze strany povinného rodiče mohou dostat do nepříznivé sociální a finanční situace a hrozí jim chudoba.

Podle podkladů pro vládu by úřady ročně mohly dostat asi 24.000 žádostí o výživné a vyplatit by se mohlo asi 861,3 milionu, stát by zpět mohl dostat asi desetinu. Nutné by bylo pořídit nový informační systém a přijmout asi 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalším pak na 101,3 milionu. Náklady by tak v prvním roce po odečtení vymožené částky činily 886,2 milionu, v dalším roce 876,5 milionu. S růstem průměrné mzdy by se zvedaly i výdaje. Některé opoziční strany záměr kritizují. Vadí jim přijímání dalších úředníků, růst administrativy i zavádění nové dávky.

Poslanci hnutí SPD Tomia Okamury navrhli zavedení minimálního důchodu, který by představoval částku měsíční hranice příjmové chudoby. Loni činila 11.963 korun, letos bude o něco vyšší. Minimální důchod by měl podle předkladatelů zlepšit životní podmínky starších lidí. Dopady na státní rozpočet autoři nevyčíslili. "Odpracování desítek roků pro společnost je jistě dostatečným důvodem k přiznání důchodu alespoň na minimální úrovni nezbytné k důstojnému přežití," napsali autoři v důvodové zprávě novely, kterou obdržela Sněmovna. Poukazují také na to, že by se snížil počet důchodů pobírajících různé sociální dávky a vyřešil by se problém živnostníků, kteří platili minimální měsíční platby na sociální pojištění. Nárok na minimální důchod by měli podle novely jen lidé, kteří odpracovali roky potřebné pro přiznání penze. O minimální důchod by museli požádat. Z nároku novely vylučuje seniory, kteří vlastní movitý nebo nemovitý majetek, z něhož by jim plynuly zdanitelné příjmy. Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodne o ní Parlament.

Starobní důchod pobíralo na konci března podle údajů České správy sociálního zabezpečení přes 2,4 milionu seniorek a seniorů. Průměrná penze činila 13.377 korun. Muži měli v průměru 14.697 korun a ženy 12.182 korun. Zhruba 190.000 seniorek a seniorů, tedy asi osm procent, pobíralo měsíčně méně než 10.000 korun. Kolem 60.000 lidí nemělo starobní penzi ani 8000 korun.