Zprávy | Z archivu rubriky


Senát zřídil dočasnou komisi k vyhodnocení předběžných auditních zpráv Evropské komise týkajících se premiéra Andreje Babiše (ANO) a vyplácení evropských dotací do českého zemědělství. Podle předběžné zprávy EK, kterou zveřejnila média, je Babiš kvůli vyplácení dotací ve střetu zájmů, má stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert a jako premiér také na použití peněz Evropské unie. Druhý audit se týká dotací v zemědělství. Předsedou dvanáctičlenné senátní komise, v níž je zastoupeno rovným dílem všech šest senátorských frakcí, je Zdeněk Nytra z klubu ODS. Činnost by měla komise ukončit nejpozději koncem ledna 2020, její mandát ale v případě potřeby může být prodloužen. Komise nebude vyšetřovací, jejím cílem bude shromažďovat informace týkající se auditních zpráv EK k evropským dotacím vypláceným mimo jiné koncernu Agrofert, který patří do svěřeneckých fondů premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. Měla by reagovat i na údajný střet zájmů ministra zemědělství Miroslava Tomana z ČSSD.

Dočasná senátní komise se poprvé sejde v úterý 2. července. Nytra po úvodní schůzce řekl, že od ministerstev a zastoupení Evropské komise si vyžádá návrhy auditů. Ten, který se věnuje dotacím v zemědělství, zatím nezveřejnila ani média. Podle Nytry by komise měla dokumenty dostat, protože může pracovat s důvěrnými materiály. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek řekl, že v případě pozvání přijde problematiku do Senátu vysvětlit. Ministr Toman se k ustavení komise odmítl vyjádřit.

Zemědělci si na obhospodařovanou plochu a chov zvířat rozdělí dotace za zhruba 32 miliard korun, převážná část peněz pochází z evropských fondů. Souhrnnou žádost o dotace si podalo téměř 31 tisíc zemědělců, tedy skoro všichni v ČR, včetně holdingu Agrofert. ČTK to řekla mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. Jde o takzvané nárokové dotace. Peníze pro první žádosti se začnou vyplácet letos na podzim, celková výplata potrvá zhruba do léta příštího roku. Peníze budou moct zemědělci využít například na pěstování brambor, ovoce, zeleniny, chmele a chov krav, ovcí nebo koz na pastvě.

SZIF minulý týden pozastavil dotace pro holding Agrofert poté, co české úřady obdržely druhou předběžnou auditní zprávu z Evropské komise, v níž se řešil možný střet zájmů premiéra Babiše (ANO). První audit se týkal dotací pro průmyslové podniky holdingu, druhý takzvaných nenárokových dotací pro zemědělce, za které si mohou pořídit třeba techniku. Na dotace podle unijních auditorů ztratil holding nárok v únoru 2017, kdy se zpřísnil český zákon o střetu zájmů. Babiš převedl Agrofert před více než dvěma lety do svěřenských fondů. V reakci na návrh auditní zprávy o zemědělských dotacích uvedl, že se chová podle toho, jak mu ukládá novela o střetu zájmů, zvaná lex Babiš. Podobně fond rozhodl u podniků rodiny ministra Tomana a dotací pro ně vyplácených po 2. srpnu 2018. Toman ale odmítl, že by se zpráva EK týkala jeho střetu zájmů. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy. Podle ministra jsou v návrhu auditu chyby.

Česká armáda se podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty do budoucna neobejde bez umělé inteligence na bázi neuronových sítí. Vojákům pomůže v boji, při analýzách či vyhodnocování. Podle Opaty již není v lidských možnostech vyhodnocovat všechny potřebné informace a vjemy. Řekl to na Žofínském fóru, které bylo věnováno modernizaci armády. Opata označil za důležitý projekt výstavby velitelství kybernetických a informačních operací. Poznamenal, že kybernetický prostor a operace se prolínají všemi doménami od moře až po vesmír. "Začínáme jako vojáci čím dál tím více zjišťovat, že potřebujeme nástroje, potřebujeme schopnosti, které jsou v tomto prostoru schopny nás posílit. Říkáme tomu, že hledáme nového kámoše," řekl Opata. Novým "kámošem", partnerem a spolupracovníkem podle něj bude umělá inteligence na bázi neuronových sítí. Využití pro ni v armádě vidí v široké oblasti od vedení bojové činnosti až po analýzy a vyhodnocování.

V projevu na Žofínském fóru se Opata věnoval i náboru. Poznamenal, že armáda si je vědoma demografického vývoje, který bude mít časem negativní dopad i na přijímání nových vojáků. Nábor se proto podle něj musí přesunout více na sociální sítě, do on-line systému. "Musíme být aktivní v internetovém prostoru," řekl.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na fóru zopakoval, že ještě v letních měsících bude podepsána smlouva na dodávku mobilních radiolokátorů z Izraele. Smlouva je podle něj těsně před uzavřením. Řekl, že k podpisu je připravena také smlouva na pořízení obrněnců Titus. Na podzim chce mít ministr jasno ohledně dodavatele pásových bojových vozidel pěchoty asi za 50 miliard korun, smlouva na ně by podle něj mohla být podepsána do konce roku.