Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok zvýšení platů ve veřejné správě a službách o dvě procenta. Učitelé by pak měli dostat přidáno o deset procent. Po mimořádném jednání tripartity to řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zaměstnavatelé návrh podporují. Odbory jsou proti. Pro učitele žádají přidání o 15 procent, pro nepedagogické pracovníky a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent. "Není pro nás akceptovatelné, aby růst platů byl na hranici inflace," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Poukázal na to, že výdělky stále výrazně zaostávají za výkonem české ekonomiky. "Musíme se domluvit na reálném růstu," uvedla Schillerová. Její úřad očekává v příštím roce růst ekonomiky o 2,4 procenta a inflaci 1,6 procenta. Koaliční strany se na zvýšení platů zatím nedohodly, dodala vicepremiérka.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák uvedl, že by výrazněji měli dostat přidáno učitelé a také zdravotní sestry, a to nejen z nemocnic, ale hlavně ze sociálních služeb. Ostatní by měli mít nejvýš o dvě procenta víc. "Ekonomika na to nemá. Bohatá léta, kdy rostla přes čtyři procenta, jsou u konce," řekl Hanák. Míní, že platy ve veřejném sektoru nemohou "dramaticky předbíhat" mzdy ve firmách. V posledních letech se výdělky zaměstnanců veřejných služeb a správy zvedaly rychleji než lidem v soukromé sféře. Svolání mimořádné tripartity k platům odboráře překvapilo. Dosud totiž o zvýšení platů vyjednávali vždy jen s vládou. Podnikatelé se účastnili až jednání o návrhu rozpočtu, který dohodnutý růst platů už zahrnoval.

Muzeum dr. Aleše Hrdličky v Humpolci dokončuje modernizaci antropologické expozice. Dnes se stala její součástí postava neandrtálce v životní velikosti. Pro muzeum ji vytvořili antropoložka Eva Vaníčková z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně a sochař Ondřej Bílek. Pracovali na ní dva roky. Slavnostní otevření expozice je plánované na čtvrtek 30. května. Veřejnost si ji poprvé prohlédne o den později při Muzejní noci.

Postava představuje dospělého, asi čtyřicetiletého muže, který měří 182 centimetrů. V reálném životě by vážil přibližně 90 kilogramů, jako figurína je o 40 kilogramů lehčí. Tělo odpovídá kostře, která je také novým exponátem muzea. Výraz tváře žádný konkrétní předobraz nemá. "Trošičku jsme popustili uzdu fantazii," řekla Vaníčková. Humpolecký neandrtálec má modré oči a rezavé vlasy, má piercing a barvou zdobené tělo. "Předpokládáme, že neandrtálci opravdu mohli zdobit svá těla, využívat tetování, barvy, přívěsky a náušnice," řekla Vaníčková. Expozici obohatil i odlitek lebky člověka floreského (homo floresiensis). "Je z doby asi 18.000 let před současností a je to taková hobití žena," řekla Vaníčková. Floreský člověk je zmenšeným lidským druhem dorůstajícím výšky kolem 110 centimetrů. "Žádné muzeum v České republice v současnosti tuto lebku nevystavuje," řekla Vaníčková. Nález je podle ní starý jen několik let.

Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,93 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta. To je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé unii. Mluvčí europarlamentu Jaume Duch uvedl, že je skoro 51 procent voličské účasti napříč EU nejvyšší údaj za poslední dvě desetiletí. V roce 2014 hlasovalo skoro 43 procent voličů, nynější volby tedy mohou znamenat konec klesajícího zájmu voličů napříč unií o výběr europoslanců.

Také v Česku zájem voličů o hlasování výrazně vzrostl - před pěti lety byla účast jen 18,2 procenta. Přesto je tedy Česko společně se Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem mezi zeměmi, v nichž volební účast nepřesáhla 30 procent. Nejvíce lidí volilo v Belgii, kde je ale volební účast povinná. EP uvádí u této země hodnotu 88,47 procenta. Přes 80 procent voličů, respektive 84,1 procenta, přišlo volit i v malém Lucembursku. I tam mají lidé povinnost hlasovat. Výrazně vyšší než v Česku nebo na Slovensku byla v nynějších eurovolbách účast v Polsku, kde do volebních místností dorazilo 45,61 procenta voličů. V Maďarsku jich hlasovalo 43,36 procenta.