Zprávy | Z archivu rubriky


Čeští hokejisté porazili na mistrovství světa na Slovensku v závěrečném utkání ve skupině B Švýcarsko 5:4. Jsou tím pádem blízko setrvání v Bratislavě na čtvrtfinále, na jistotu umístění na prvních dvou příčkách i soupeře pro čtvrteční zápas si ale musejí ještě počkat. O všem rozhodnou další duely dnešního programu.

V nominaci na Evropské hry je 117 českých sportovců. Ve výpravě do Minsku budou také olympijští vítězové judista Lukáš Krpálek a sportovní střelec David Kostelecký. Druhý ročník akce, považované za evropskou olympiádu, se uskuteční od 21. do 30. června. Podle nominace, kterou oznámil Český olympijský výbor, budou Češi reprezentovat ve 14 sportech. Největší zastoupení mají v atletice s 21 závodníky, cyklistů pojede jen o jednoho méně. V Minsku se představí i basketbalové týmy 3x3, tato disciplína bude mít za rok v Tokiu olympijskou premiéru. Třetím olympijským medailistou v české nominaci je rychlostní kanoista Daniel Havel, jenž byl členem bronzového čtyřkajaku v Londýně 2012 i v Riu de Janeiro v roce 2016. Judista Krpálek vybojoval v Brazílii zlato, Kostelecký vyhrál střelbu na trap na hrách v Pekingu před 11 lety.

Český fotbalista Theodor Gebre Selassie ve 32 letech ze zdravotních a rodinných důvodů ukončil reprezentační kariéru. Pravý obránce či záložník německých Brém nastupoval za národní A-tým od roku 2011 a v aktuálním výběru trenéra Jaroslava Šilhavého patřil k nejzkušenějším hráčům. "4. června 2011 se pro chlapce vyrůstajícího na Vysočině stalo něco tak neuvěřitelného, že o tom ani nikdy nesnil. Hrát za národní tým České republiky. To něco neuvěřitelného dnešním dnem končí. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl ze zdravotních a rodinných důvodů ukončit reprezentační kariéru," uvedl Gebre Selassie na sociální síti. Hráč s etiopskými kořeny s fotbalem začínal ve Velkém Meziříčí, působil v Jihlavě, pražské Slavii, Liberci a po zisku titulu se Slovanem v roce 2012 odešel do Brém, kde hraje doteď.

Ústavní stížnost na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích, kterou vypracovala KDU-ČSL, podpořilo 42 senátorů. Kromě lidovců jsou mezi nimi i členové senátorských klubů ODS, Senátor 21 a tři senátoři vládní ČSSD, která ve Sněmovně zákon podpořila. Senátoři odešlou stížnost k Ústavnímu soudu do konce týdne, řekl na tiskové konferenci předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar. Podle autora stížnosti Jakuba Kříže je stížnost založena na několika argumentech. Zdanění je podle ní retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Argumentuje také tím, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

"Jsme v situaci, kdy je popíráno legitimní očekávání a zároveň je zdaňováno něco, co není příjmem, ale odškodněním," řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. "Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného," řekl. Podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila strany, které zákon ve Sněmovně podpořily, vědí, že je v rozporu s ústavou, a snažily se pouze udělat gesto, které by jim přineslo body u voličů. Senátoři zároveň soud žádají o přednostní projednání záležitosti, protože zákon nabude účinnosti od ledna 2020.

Část staroměstského orloje v Praze byla při loňské několikaměsíční opravě chybně přemalována. Pochybení se týká části ciferníku orloje ukazující astronomické děje. Uvedla to Česká televize na svém webu. Magistrát kvůli této chybě musel před několika dny nechat ciferník znovu přemalovat. Odborníci z Akademie věd ČR a ministerstva kultury podle ČT kritizují nedostatečnou přípravu oprav orloje. Přitom šlo o první kompletní demontáž orloje od poválečných let. Orloj byl kvůli celkovým opravám za téměř deset milionů korun loni mimo provoz od začátku ledna do konce září. Po opětovném spuštění podle ČT zjistil Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který skoro 40 let o orloj pečuje a seřizuje tamní astroláb, že astronomická deska ztratila některé své funkce přemalováním čar při opravě. "Ty čáry na orloji, to jsou ty přesné okamžiky, to jsou meze určitých dějů. To je asi něco, jako kdyby na slunečních hodinách někdo rozmazal některé čáry," řekl Šíma televizi. Město zahájilo opravu chybné malby před několika dny, práce budou trvat asi měsíc.

Orloj je přistavěný k jižní straně gotické věže Staroměstské radnice, která je národní kulturní památkou a jejíž stavba byla dokončena v roce 1364. Dlouho se věřilo, že orloj pochází z roku 1490. Ve druhé polovině 20. století se ale díky nálezu nových dokumentů zjistilo, že nejranější zmínka o orloji je datována k 9. říjnu 1410.