Zprávy | Z archivu rubriky


Schodek státního rozpočtu by měl příští rok činit 40 miliard korun stejně jako letos. Počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem důchodů a investic. Úřady by měly uspořit na provozních výdajích deset procent, příjmy státu by měla posílit digitální a spotřební daň nebo další vlna elektronické evidence tržeb (EET). Stát by měl získat peníze i od bank, které by do Národního rozvojového fondu příští rok při jeho vzniku odvedly asi šest miliard. Rozpočet je téměř hotový, chybí jen rozhodnutí o navýšení výdělků. ČSSD je připravena rozpočet podpořit, pokud se koalice dohodne na podrobnostech. Komunisté s podporou váhají. Parametry rozpočtu na příští rok na narychlo svolané tiskové konferenci představili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Po víkendových volbách do europarlamentu by se příští týden v pondělí měla sejít mimořádná tripartita, kde vláda s odbory a podnikateli probere zvýšení platů ve veřejných službách a správě na příští rok. První verzi rozpočtu bude podle premiéra schvalovat vláda na mimořádné schůzi 31. května.

Premiér na tiskové konferenci oznámil, že se zástupci bank se ráno dohodl na vzniku pracovní skupiny, která projedná vznik Národního rozvojového fondu a případné příspěvky. Podle Babiše by čtyři největší banky mohly do fondu příští rok odvést asi šest miliard korun. Peníze by banky poskytly až po odvedení daně a plateb do Fondu pojištění vkladů a do Fondu pro řešení krizí. Největšími bankami na českém trhu jsou ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. ČSSD navrhuje zavedení sektorové daně, což Babiš odmítá. Plán na vytvoření fondu vítá Česká bankovní asociace, je to podle ní lepší než zavedení daně, protože umožní využít peníze pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj.

Voliči z členských zemí Evropské unie budou od čtvrtka rozhodovat o novém složení Evropského parlamentu. Do výsledků se jako obvykle promítnou rozdílná pravidla hlasování v jednotlivých státech, tentokrát však sehraje roli i odchod Británie z EU, po němž se změní celkový počet poslanců. Británii se oproti původním předpokladům nakonec nepodařilo odejít z Evropské unie do eurovoleb a proto se jich musí zúčastnit. Britové tedy budou stejně jako před pěti lety volit 73 europoslanců. Volit se tak bude 751 poslanců v 28 členských zemích. Pokud poté Británie odejde v termínu stanoveném v současnosti na 31. říjen, opustí EP i 73 nových britských europoslanců. Pro Čechy se nic nezmění, stejně jako v dosavadním volebním období je bude reprezentovat 21 poslanců. ČR je jedinou zemí, kde mohou lidé přijít k urnám v průběhu dvou dnů, 24. a 25. května. Češi patří spolu se Slováky, Iry a Malťany mezi pouhé čtyři národy, které nedostanou šanci volit mimo svou vlast. Obě středoevropské země přitom v minulých eurovolbách ovládly nejnižší příčky žebříčku volební účasti, která zde nedosáhla ani 20 procent. Právě malým zájmem o volby vysvětlují autoři českého volebního zákona i úřady, proč opět nebude možné volit například na ambasádách. Někteří experti naopak poukazují na to, že volební účast u krajanů žijících v zahraničí bývá nadprůměrná a že právě eurovolby by pro ně mohly být zajímavější než pro velkou část Čechů žjících ve své rodné zemi. Většina dalších států dává svým občanům možnost volit na zastupitelských úřadech či korespondenčně, Estonsko tyto varianty rozšiřuje ještě o elektronické hlasování.

Češi žijící v zahraničí mají podobně jako ostatní občané EU možnost registrovat se k volbám poslanců kandidujících za zemi jejich pobytu, musí však splnit někdy složité podmínky pro získání volebního práva. Podobně cizinci z ostatních zemí EU mohou v Česku volit, pokud v ČR trvale či přechodně žijí a do poloviny dubna byli zapsáni do seznamu voličů. Zahraniční Češi by mohli volit i v Česku, museli by si ale do 22. května vyžádat voličský průkaz od zastupitelského úřadu, u kterého jsou zaregistrováni i k prezidentským či sněmovním volbám.