Zprávy | Z archivu rubriky


Mezinárodní rada památek a sídel (ICOMOS) doporučila ministerstvu kultury, aby dopracovalo nominaci kladrubského hřebčína a jeho krajiny na seznam UNESCO. Český stát nominaci plánuje předložit do konce února 2020. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Martha Häckl. Odborníci doporučili prezentovat navrhovanou památku jako kulturní krajinu. Mezinárodní rada památek a sídel je poradním orgánem UNESCO, hřebčím na její vyjádření čekal několik měsíců. Hřebčín usiluje o zápis krajiny, která je více než pět století utvářená chovem koní, na seznam kulturního dědictví. Na indikativním seznamu ministerstva kultury, který je předstupněm před usilováním o zápis na seznam UNESCO, je od roku 2007. Česko na něm má 17 položek, které plánuje postupně nominovat. Ministerstvo v připravované nominaci uvádí, že krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje unikátní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene - Kladrubského bělouše. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina byla přizpůsobena jeho potřebám. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou dosud chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví.

Na seznamu hmotného dědictví UNESCO má ČR 12 památek, zatím poslední z nich, třebíčská židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa byla zapsána v roce 2003. Na seznamu nehmotného dědictví má ČR šest položek.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. „Garantuji vám, že průměrný plat učitele v roce 2021 bude 45 tisíc korun a práce na rozpočtu, ať už na rok 2020, pak následném 2021, tomu i přizpůsobím,“ řekla Schillerová. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky. "Když sečtete finální rozpočet pro rok 2020 a plán roku 2021, tak to musí dohromady dělat (průměrný plat) 45.000 (korun)," řekl. Loni se mu navýšení v rozpočtových výhledech na další roky vyjednat nepodařilo. Podle Plagy by ani za dva roky přidávání učitelům nemělo skončit. Platy a podmínky práce pedagogů jsou podle něj hlavním předpokladem úspěšného fungování vzdělávacího systému.

Vláda se ve svém programu zavázala zvednout platy pedagogů do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017. Tehdy podle statistik ministerstva školství činil průměrný plat vyučujících 31.632 korun. Růst o polovinu by tedy znamenal navýšení na zhruba 47.500 korun.

Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová na briefingu řekla, že odboráři budou požadovat minimálně dvě třetiny přidávaných peněz do pevných tarifů.

Pirátská strana se rozhodla podat žalobu na Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a unijních dotací pro holding Agrofert. Piráti to oznámili v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr. "Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů," zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. "Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout," uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Komise prý navíc v rozporu s lisabonskou smlouvou o pravidlech fungování EU dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný "zástupce Evropské komise z DG Budget", tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Americký senátor Rand Paul hodlá zablokovat prodej armádních vrtulníků Česku, který začátkem května schválilo americké ministerstvo zahraničí. Republikánský politik předložil v Senátu návrh několika usnesení zakazujících dohodnutý prodej vojenské techniky vedle Česka také Bahrajnu, Kataru či Spojeným arabským emirátům. Vyplývá to z informací dostupných na internetových stránkách amemrického Kongresu. Podle vyjádření české ambasády v USA je jeho šance zastavit či zpomalit průběh zakázky mizivá. Paul se podobné kontrakty pokoušel překazit už loni, nezískal však dostatečnou podporu kolegů v Senátu. Česko chce pro armádu koupit 12 bojových či víceúčelových vrtulníků od amerických společností Bell Helicopter a General Electric. Americké ministerstvo zahraničí s touto strategickou zakázkou souhlasilo a před dvěma týdny o tom informovalo Kongres.

Prodej zbraní některé zemi může být zamítnut v případě, že se na tom shodnou Senát i Sněmovna reprezentantů. "Je však téměř vyloučené, že by obě komory o návrhu vůbec hlasovaly. Podle dostupných informací je velmi nepravděpodobné i to, že by Paulův návrh mohl celou schalovací proceduru výrazněji zdržet. Žádný další senátor se k Paulově iniciativě podle našich informací nepřipojil," sdělil ČTK zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Zdeněk Beránek. Jak Paul zdůvodňuje návrh zákazu prodeje helikoptér americkému spojenci v NATO, není z dostupných informací patrné. Podle Beránka se ve čtvrtek senátor na vlastní žádost sešel s českým velvyslancem Hynkem Kmoníčkem, což byl jeho vůbec první kontakt s ambasádou ČR. Důvodem schůzky byla jeho nadcházející první cesta do Česka a o prodeji vrtulníků řeč nebyla.

Dlouhodobé ošetřovatelské volno, které je možné získat od loňského června, využívají lidé hlavně k péči o blízké nad 70 let. Starají se převážně o nemocné s rakovinou. Vyplývá to z údajů ministerstva práce, které na jednání sněmovního sociálního výboru představila zastupující náměstkyně pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Dlouhodobé ošetřovné se zatím nevyužívá tak, jak resort očekával. Podle poslanců ze sociálního výboru by se měla pravidla upravit a některá kritéria zmírnit. "Úplně se nenaplnil předpoklad ministerstva práce. Odhad byl až 30.000 případů ročně. Loni bylo necelých 1500 případů a zatím není významný nárůst," uvedla Jirková.

Lidé, kteří se chtějí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou od loňského června brát až tříměsíční placené volno. Získají ho tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by měli pak pobírat 60 procent základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné dostat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. "Při návrhu jsme cílili na situace, kdy jsou srdeční příhody, mrtvice či úrazy. Nicméně převažují případy ošetřování onkologických pacientů," upřesnila Jirková. Ministerstvo dostalo řadu podnětů od pacientských či neziskových organizací ke změně pravidel. Patří mezi ně požadavek na zkrácení sedmidenní hospitalizace či možnost vydat lékařské potvrzení o potřebě aspoň měsíčního opatrování i později než jen při propuštění z nemocnice. Dávka by měla také víc zohlednit péči o umírající.