Zprávy | Z archivu rubriky


Nejlepším městem pro podnikání za loňský rok je Prostějov. Na druhém místě se umístil Humpolec a třetí místo patří Brnu. Vyplývá to z výsledků výzkumu Město pro byznys 2018, který zpracovala agentura Datank. V pořadí 11. ročníku soutěže se zúčastnilo všech 205 obcí s rozšířenou působností v ČR a 22 městských částí Prahy. Loni zvítězila Ostrava před Humpolcem a Brnem. Prostějov vykazuje podle výzkumu dobré výsledky v rozvoji podnikatelského prostředí. Město má vysoký podíl právnických osob i vysoký podíl malých a středních firem. Zároveň má nízkou nezaměstnanost a je atraktivní i díky dobré dopravní dostupnosti. V přístupu veřejné správy se vyznačuje dobrou komunikací s podnikateli, kvalitními webovými stránkami a kvalitní elektronickou komunikací. Humpolec má podle výzkumu vysoký podíl podnikatelů i vysoký přírůstek obyvatel. Zároveň má výhodnou pozici a dlouhodobě nízkou nezaměstnanost. Ohledně veřejné správy má Humpolec vysoké kapitálové výdaje. Podnikatelské prostředí Brna bodovalo díky vysokému podílu právnických osob a vysokému počtu studentů a učňů v odborném vzdělávání. Další silnou stránkou Brna podle výzkumu je vysoký podíl malých a středních firem. V přístupu veřejné správy Brno uspělo především díky kvalitní komunikaci s podnikateli.

Obce se ve výzkumu hodnotí na základě 23 kritérií rozdělených do dvou oblastí, a to na podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. Druhou oblast, která se na celkovém hodnocení podílí 50 procenty, mohou ovlivnit svým chováním radnice

Objem pohledávek předaných inkasním agenturám loni meziročně klesl o 3,5 miliardy Kč na 23,5 miliardy korun a průměrná pohledávka, kterou agentury řešily, se snížila o 5551 Kč na 16.053 korun. Pohledávky za domácnostmi činily 89 procent. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu inkasního trhu v Česku, který provedla Asociace inkasních agentur spolu se společností EY. ČTK má jeho výsledky k dispozici. Počet pohledávek se meziročně sice zvýšil o 210.000 na 1,46 milionu, to podle prezidenta Asociace inkasních agentur Radka Laštovičky ale souvisí s tím, že "dochází k úhradám i velmi starých dluhů a věřitelé tyto staré dluhy předávají inkasním agenturám k opětovnému vymáhání". Samotné počty neplatičů se díky dobré ekonomické situaci snižují, uvedl Laštovička. Průměrná tržba z inkasní činnosti na jednu agenturu se loni snížila na 72,3 milionu Kč a při zhruba 751 milionu korun ročně přijatých pohledávek zajistila věřitelům vrácení v průměru 250 milionů Kč. Z průzkumu vyplynulo, že inkasní agentury loni vrátily věřitelům téměř osm miliard korun. Podle Lastovičky je systém od poskytování úvěrů až po insolvenci funkční a neplatičům dává dost možností, jak mohou vyřešit své dluhy. Prostor pro zlepšení vidí ale v regulaci mimosoudního inkasa, hlavně v oblasti omezení a jasného určení výše nákladů vymáhání přenositelných na dlužníky. "Pak bude možné ještě více pohledávek úspěšně vyřešit bez nutnosti soudu, exekuce a insolvence," doplnil Laštovička.