Zprávy | Z archivu rubriky


Téměř 500 běžců se letos zapojí do sportovně-charitativního závodu Yellow Ribbon Run, který má upozornit na obtížné možnosti zařazení lidí s trestní minulostí zpět do společnosti. Akce se koná již počtvrté, štafetový závod se uskuteční 25. června na Výstavišti Praha Holešovice. Závod na tiskové konferenci podpořila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). "Věznice máme v současné době přeplněné, to všichni víme. A není smyslem stavět věznice nové, ale najít cesty, jak pomoci lidem - zejména těm lidem, kteří se ocitli ve vězení poprvé a nejsou to žádní recidivisté - aby se vrátili do běžného způsobu života," uvedla Benešová. Akce jako Yellow Ribbon Run tomu podle ní mohou pomoci.

Do běhu se v tomto roce zapojilo zhruba 40 firem a organizací. Žlutou stužkou dávají účastníci závodů najevo, že podporují druhou šanci pro lidi, kteří si odpykali trest odnětí svobody a usilují o návrat do běžného života. V minulém roce se zúčastnilo hlavního štafetového závodu 350 běžců, letos dosahuje podle Veroniky Friebové z centra Rubikon číslo přihlášených téměř 500. Na závod se letos připravuje také 48 vězňů a s nimi lidé s trestní minulostí, kteří se již úspěšně integrovali do společnosti. Akci zahájí koncert vězeňské kapely Wsedě. Za bubny usedne herec Petr Čtvrtníček, který aktivně podporuje myšlenku běhu i projekt Uteč předsudkům. Právě předsudky hrají při zaměstnávání propuštěných vězňů velkou roli, zaměstnavatelé totiž zájemce se záznamem v trestním rejstříku často odmítají.

Mezi školami v Česku se tvoří čím dál větší rozdíly ve způsobu jejich řízení i kvalitě poskytovaného vzdělávání. Třetina žáků do škol chodí nerada a polovina rodičů není spokojena s jejich současným stavem. Aby bylo školství na průměrné úrovni zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), muselo by do něj jít ročně o 50 miliard korun více než nyní. Vyplývá to z analýzy Nadačního fondu Eduzměna, kterou její autoři představili novinářům. "Je evidentní, že v našem systému chybí střední prvek řízení, který by zabezpečil srovnatelnou úroveň kvality vzdělávání na jednotlivých územích," řekl ředitel Eduzměny Zdeněk Slejška.

V dovednostech a znalostech stejně starých dětí v různých školách proto může vznikat rozdíl až jeden a půl roku školní docházky, uvedli zástupci fondu. Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi OECD. Některé české děti tak nyní podle analýzy mohou být svými výsledky například na úrovni Bulharska, jiné naopak Švýcarska či Německa. To přispívá k prohlubování chudoby v některých částech Česka. Ačkoli mezinárodní zkušenosti ukazují, že autonomie škol je důležitým prvkem podpory kvality vzdělávání, v případě ČR se jedná o nedomyšlenou transformaci, uvedli autoři analýzy. Podle nich k ní přispělo hlavně zrušení okresů v roce 2000 a přechod škol k vlastní právní subjektivitě v roce 2003.

Pro českou populaci je téma Evropské unie nezajímavé a vzdálené. Jen zhruba pět až deset procent lidí se aktivně unií zabývá a vyhledává si o ní informace. Na tiskové konferenci k představení výsledků průzkumu agentury Ipsos MORI o prioritách voličů to řekl ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík. Podle něj je vyloženě prounijních lidí v české populaci zhruba 15 procent, jsou ale aktivnější u voleb. "Většina populace si o Evropské unii jako o tématu vůbec nepovídá," doplnil Buchtík. Na českou veřejnost fungují jednoduché slogany typu, že je EU byrokratická, nepřehledná či složitá. Negace je podle ředitele spojená zejména s tím, že jsou lidé naštvaní z domácích záležitostí.

Lidi, kteří jsou proti unii, je podle Buchtíka nutné dělit na dvě skupiny. Větší část z nich je rozčarovaná a uzavřená sama do sebe, okolní svět ji příliš nezajímá. Menší segment lidí je pak skutečně antisystémových, krajně pravicových či levicových, kteří jsou schopni se aktivizovat. K velkým tématům voleb podle něj patří životní prostředí nebo bezpečnost, zejména globální. Veřejnost doufá v řešení terorismu, migrace, mezi zásadní problematiku ale patří také společná armáda nebo společný vývoj zbraní. Pro voliče je důležitá i kvalita potravin či léků. Naopak ekonomika je pro českou veřejnost složité téma, míní Buchtík. Týká se to například dotací. "Mají punc toho, že je za nimi velká korupce, což veřejnost trochu překvapivě reflektuje, že to není problém unie, ale jak to tady funguje," řekl. Jen pro menší část lidí jsou tématem cestování, studium v zahraničí, podpora malého podnikání či záruka demokratické společnosti. "Je to důležité pro část lidí, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, znají cizí jazyky, jsou častěji nakloněni Evropské unii. Častěji čtou noviny, analyzují informace, mají různé informační zdroje," popsal Buchtík.

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší. Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 procent českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 procent respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 procent. Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 procent) než činí průměr zapojených zemí (80 procent). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí. Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.