Zprávy | Z archivu rubriky


Česko přispívá k vymírání živočišných druhů zastavováním bezzásahových ploch v přírodě a ničí si divočinu, ze které má užitek. V rozhovoru pro ČTK to řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (AV ČR). Reagoval tak na výsledky zprávy o stavu světových ekosystémů, kterou vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) při Organizaci spojených národů (OSN). Kindlmann patří mezi její hlavní autory. Světu podle ní hrozí vymření jednoho milionu živočišných druhů ze zhruba osmi milionů. Podle AV ČR na zprávě čítající 1800 stránek pracovalo tři roky 145 odborníků z 50 zemí, vyžili příspěvky dalších 310 vědců a desítek tisíc odborných článků. Podle Kindlmanna vymřou druhy, které jsou už dnes vzácné a zůstanou hlavně živočichové, které pro člověka nemají velký význam. Na zemi zůstanou hlavně myši, potkani, komáři a podobně. Hlavním z pěti důvodů, které jsou odpovědny za úbytek biodiverzity, je podle zprávy ztráta přirozených stanovišť živočichů. "Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství. Když se tam budou stále víc tlačit, tak divočinu zničí a přestanou být atraktivní," řekl. Jednou z důležitých věcí, jak situaci zlepšit, je podle Kindlmanna environmentální výchova, aby lidé neničili divočinu, ze které mají užitek. Aby zachovali bezzásahová území a vzdali se vstupu do nich ve prospěch přírody.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Mercedes Dietrichsteinové, která neúspěšně usilovala o znovuzískání majetku v Mikulově a okolí. Rod, který po staletí patřil k nejvýznamnějším na Moravě, o něj přišel v roce 1946 na základě Benešových dekretů. ÚS označil stížnost za zjevně neopodstatněnou. Dietrichsteinová u Okresního soudu v Břeclavi zpochybňovala důvody konfiskace a domáhala se určení, že její otec byl ke dni své smrti v roce 1964 stále právoplatným vlastníkem zemědělských pozemků a staveb, včetně zámku v Mikulově. Okresní soud ji zamítl v květnu 2010, Krajský soud v Brně verdikt potvrdil v roce 2013. Nejvyšší soud před dvěma lety odmítl dovolání Dietrichsteinové. Následovala ústavní stížnost. Dietrichsteinová v ní uvedla, že nezpochybňuje platnost dekretů, ale namítá nedostatky a pochybení při jejich aplikaci. ÚS označil pravomocný verdikt za řádně odůvodněný a nenašel důvod k zásahu ve prospěch Dietrichsteinové. Připomněl své starší stanovisko: žalobami na určení vlastnictví nelze obcházet restituční předpisy, které se týkají jen majetku zabaveného až po únoru 1948.

V jiném sporu Dietrichsteinová usilovala o určení vlastnictvím několika objektů a zhruba 200 pozemků, které nyní náleží městu Mikulov. Okresní soud i tuto její žalobu zamítl, Krajský soud v Brně verdikt z větší části potvrdil. Nařídil ale břeclavskému soudu, aby se znovu zabýval vlastnictvím Dietrichsteinské hrobky. Dietrichsteinová podala před dvěma lety dovolání, o kterém zatím není rozhodnuto.