Zprávy | Z archivu rubriky


Americký prezident Donald Trump v Bílém domě přivítá českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády s ním chce jednat mimo jiné o možných amerických clech na evropské automobily, o obranné a bezpečnostní spolupráci nebo o situaci v Sýrii, kde česká ambasáda zastupuje i zájmy USA. Babiš je prvním českým premiérem na bilaterální návštěvě v Bílém domě od roku 2011. Chce na Trumpa apelovat, aby ustoupil od myšlenky uvalit cla na automobilovou produkci z EU; podle českého premiéra by takový krok poškodil také českou ekonomiku. Názor zastávaný většinou evropských zemí ve středu podpořili i členové Americké obchodní komory, s nimiž se ministerský předseda sešel. Dalším tématem jednání v Bílého domě by měla být spolupráce v oblasti obrany.

Andrej Babiš v USA navštívil centrálu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) a jednal s její ředitelkou Ginou Haspelovou. Oznámil to bez dalších podrobností tiskový odbor úřadu české vlády. Podle diplomatů je Babiš pravděpodobně prvním vysokým představitelem České republiky, který byl do centrály CIA pozván a jednal s jejím vedením. List The New York Times napsal, že k pozvání předsedy vlády do Washingtonu a do Bílého domu mohlo přispět i české stanovisko k čínským společnostem Huawei a ZTE, které jako bezpečnostní riziko označily jak americké, tak české úřady.

Premiér se také dohodl na prohloubení spolupráce Marylandské univerzity s českými institucemi v oblasti umělé inteligence. Univerzita už nyní spolupracuje s pražským ČVUT. Podle Babiše by spolupráce s americkou univerzitou mohla pomoci tomu, aby v Česku vzniklo jedno z evropských středisek pro vývoj umělé inteligence. V současnosti se podle Babiše zabývá vývojem umělé inteligence zhruba tisíc českých vědců. Premiér se na Marylandské univerzitě seznámil s projekty autonomního řízení aut, robotů, kteří se sami učí, nebo analýzy zdravotního stavu prostřednictvím skenování obličeje.

České dráhy provedly od minulého týdne 300 namátkových kontrol strojvůdců, nezjistily žádná systémová pochybení. Podle podniku jsou příčinou nehod z posledních týdnů lidská selhání, jejich chyby se různí. Podnik kvůli incidentům rozšíří praktickou výuku svých strojvůdců. Novinářům to po jednání vedení společnosti řekl generální ředitel státního dopravce Miroslav Kupec. Dráhy prosazují kontrolní systém, který by monitoroval, zda strojvůdci místo odpočinku nejezdí u konkurence. Na železnici se v poslední době stalo několik nehod, České dráhy proto minulý týden zintenzivnily kontroly práce svých strojvůdců. Kontroloři ověřují přípravu strojvůdců před jízdou a následně jejich chování během cesty. Vedení podniku se shodlo, že je vhodné rozšířit praktický výcvik strojvůdců. Současná celková roční výuka se nerozšíří, větší důraz ovšem chce dopravce klást právě na praxi.

Strojvůdcům, kteří by místo odpočinku dále jezdili například u jiného dopravce, by nově měly hrozit pokuty až do 100.000 korun. Dopravci, kteří budou nutit strojvůdce pracovat déle, než povolují zákonné limity, by pak mohli dostat sankci až milion korun. Je to součást opatření, která kvůli nárůstu incidentů na železnici představil Drážní úřad. Počítá také se zavedením kontrolního systému, který by dodržování zákonných limitů ověřoval. Opatření jsou součástí návrhu novely zákona o drahách, který musí schválit Parlament. Za porušení doby odpočinku dosud strojvůdcům sankce nehrozily. Strojvedoucí smějí podle zákona pracovat maximálně 13 hodin, poté musí následovat minimálně 11hodinový odpočinek. Podle Drážního úřadu někteří strojvedoucí místo odpočinku jezdí u konkurenčních dopravců, to vede k jejich únavě, která může být příčinou nehod. Další novinkou, kterou Drážní úřad kvůli častým nehodám vlaků začal společně s ministerstvem dopravy nově připravovat, je bodový systém pro strojvůdce. Pokud by strojvedoucí vlastní chybou zapříčinil v určitém časovém období více mimořádných událostí, mohla by mu být pozastavena platnost licence strojvedoucího, případně i licence odebrána.

Soudní znalci se zřejmě budou muset od roku 2021 řídit podle nových přísnějších pravidel, která by měla zkvalitnit jejich práci. Sněmovna ve vládní předloze mimo jiné zachovala až půlmilionovou sankci za pochybení znalců. Normu nyní dostane k projednání Senát. Sněmovna odmítla požadavek vlády na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Poslanci rozhodli o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní návrh to od ústavů nevyžadoval. Znalci by mohli mít vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Na návrh Jakuba Michálka (Piráti) poslanci zpřísnili požadavky na znalecké posudky - měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.

Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně jsou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco kabinet vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, Sněmovna délku praxe snížila na polovinu.