Zprávy | Z archivu rubriky


Nová expozice Děti Antonína Kaliny v Třebíči připomíná židovské děti, které v koncentračním táboře Buchenwald zachránil třebíčský rodák Antonín Kalina. Navazuje na expozici o Kalinovi otevřenou před dvěma lety. Ústředním exponátem je kovaný strom života s listy a jmény 860 zachráněných dětí. Podrobně se expozice věnuje sedmi z nich a také pražskému lékaři Jindřichu Flusserovi, který Kalinovi se záchranou pomáhal. K sestavení stromu přispěl seznam evakuovaných, který posloužil jako jeden z důkazů Kalinovy statečnosti před tím, než mu v roce 2012 in memoriam udělil Izrael ocenění Spravedlivý mezi národy. Třebíč seznam získala od Naftali Fürsta, který je jedním ze zachráněných dětí. Strom vytvořili žáci a učitelé Střední průmyslové školy Třebíč. Pracovali na něm kováři, pasíři a rytci. Včetně instalace jim výroba trvala asi 600 hodin.

Mezi zachráněnými dětmi, které expozice blíž představuje, byl i budoucí nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, dlouholetý redaktor rádia Svobodná Evropa Pavel Kohn nebo maďarský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za Literaturu Imre Kertész. Kalina, který byl politickým vězněm v Buchenwaldu, pro záchranu dětí využíval funkci blokaře. Nasazoval při tom vlastní život. Využil toho, že od roku 1944 po bombardování v Buchenwaldu neexistovala centrální kartotéka vězňů. Dětem tak přiřazoval jiná, nežidovsky znějící jména. Evidenci zapisoval tehdy ještě medik z pražské židovské rodiny Jindřich Flusser. Ten se stal po válce internistou a působil v nemocnici Na Bulovce, překládal německou poezii a napsal autobiografii Život na úvěr, ve které se vrací do válečných let.

V Česku začala ve čtvrtek platit mimořádná veterinární opatření pro dovoz polského hovězího masa. Nařídilo je ministerstvo zemědělství poté, co veterináři zjistili v 700 kilogramech masa z Polska přítomnost bakterie salmonely. Příjemci polského baleného i nebaleného hovězího masa ho musí nechat vyšetřit v akreditované laboratoři na bakterie salmonely. Žádnou zásilku nesmějí uvést na trh dříve, než dostanou vyhovující výsledky. Za porušení jim bude hrozit dvoumilionová pokuta. Pokud budou výsledky nevyhovující, musí okamžitě informovat veterináře.

Maso se salmonelou se v Česku distribuovalo do pěti míst. Ze zhruba 700 kilogramů se ho zpracovalo do tepelně upravených pokrmů nebo potravin nebo se dále dohledává přibližně 133 kilogramů. Z toho více než polovina se ho snědla na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Zpracovalo se ho zhruba 110 kilogramů. Zatím není nalezených 15,5 kilogramu masa z distribučního centra Makra v Kozomíně, podle mluvčí řetězce Romany Nýdrle se na talíře nedostalo. Přes 40 kilogramů putovalo na Slovensko. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Státní veterinární správa. Maso podle veterinářů prošlo tepelnou úpravou, lidem by tak nemoc neměla hrozit.

Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowský ke kritice polského masa v České republice řekl, že každá záminka je dobrá k obvinění Varšavy, že má špatné potraviny. Jde podle něj o konkurenční boj. Polská strana považuje kontroly za vydírání a chce je Česku oplatit kontrolami piva.