Zprávy | Z archivu rubriky


V Česku výrazně přibývá vysokoškoláků, a to hlavně mezi ženami. Ženy také častěji než muži ovládají víc než dva cizí jazyky. Stále ale vydělávají citelně méně než muži. Jejich mediánový výdělek byl v roce 2017 nižší o víc než 4500 korun. Největší rozdíly v odměňování jsou právě mezi muži a ženami s vysokou školou, ale také mezi vyučenými. Vyplývá to ze srovnání údajů z let 2010 a 2017, které na tiskové konferenci představil Český statistický úřad (ČSÚ). "Je potřeba si uvědomit, že je tu segregace na trhu práce," podotkl Marek Řezanka z ČSÚ. Ženy obvykle pracují v oborech s nižšími výdělky. Málo jich je také ve vedoucích pozicích. Do výše výdělku se promítá pracovní pauza kvůli rodičovské a péči o děti.

Od roku 2010 do roku 2017 přibylo 270.000 vysokoškolaček a 164.000 vysokoškoláků. Ve věku do 35 let mají vysokou školu dvě pětiny žen a 27 procent mužů. Podíl ve prospěch mužů se začíná otáčet u lidí po pětapadesátce. Ve věku nad 65 let má titul 17 procent mužů a osm procent žen. Zatímco lidí s vysokoškolským vzděláním přibývá, osob se základním vzděláním a vyučených ubylo. Počet mužů s výučním listem bez maturity klesl od roku 2010 do roku 2017 o 139.000. "To jsou vlastně vyučení řemeslníci. Nejde posuzovat jen pozitivně, že tu máme vyšší podíly vysokoškolsky vzdělaných osob. Může tu být velký nedostatek odborně vyučených lidí. Vidíme, že ubývají - u mužů je to opravdu enormní hodnota," uvedl Marek Řezanka za statistického úřadu.

Nejméně dvěma cizími jazyky v Česku mluví něco přes 30 procent mužů a téměř dvě pětiny žen. ČR je tak zhruba na průměru EU. Slováci jsou na tom podle statistik výrazně lépe. Podle Řezanky může být důvodem to, že na Slovensku se bere jako cizí řeč i čeština, zatímco v Česku se slovenština mezi cizí jazyky nepočítá.

Téměř dvě stovky elitních katolických duchovních z celého světa budou od čtvrtka ve Vatikánu hledat odpověď na otázku, jak zabránit sexuálnímu zneužívání v církvi. Problém, který v posledních letech zásadně poškodil pověst církve čítající přes 1,3 miliardy věřících, bude jediným tématem bezprecedentního čtyřdenního summitu svolaného papežem Františkem. Vystoupí na něm i některé oběti, které požadují přijetí konkrétních kroků k nápravě minulých hříchů. Kritické hlasy však tvrdí, že jednání přichází příliš pozdě a vyřeší pramálo. České katolíky bude zastupovat předseda České biskupské konference (ČBK) kardinál Dominik Duka. "U nás v současné době evidujeme deset případů duchovních, kteří byli od roku 1990 odsouzeni za sexuální delikty nejen s nezletilými. Pan kardinál se s některými oběťmi a jejich rodinami již setkal," řekla ČTK mluvčí ČBK Monika Klimentová.

Biskupství brněnské odvolalo Jana Rozka z funkce církevního soudce za to, že i bez podpory církve založil iniciativu na pomoc obětem sexuálního zneužití duchovními. Píše o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Dekret podepsal biskup Vojtěch Cirkle. Mluvčí biskupství Martina Jandlová listu řekla, že Rozkovy veřejné aktivity nejsou slučitelné s úřadem soudce, který musí být nestranný. Rozek působil jako církevní soudce v Brně tři roky. Počátkem února založil organizaci Pro čistou církev, která nabízí pomoc obětem sexuálního zneužívání duchovními i obětem dalších nemorálních činů. Do iniciativy se zapojili psychologové, právníci i policista. Rozek neúspěšně hledal pro svůj projekt podporu katolických špiček. Přesto ho rozjel a odezvou podle deníku bylo odvolání z funkce církevního soudce. Rozek tvrdí, že cílem není škodit církvi, ale věnovat se tématům, která jsou stěžejní i pro papeže Františka.

Potomci polského šlechtického rodu Stadnických s konečnou platností neuspěli ve sporu o zámeckou kapli s hrobkou ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud. Předmětem stejného soudního sporu byl také obraz šlechtičny Heleny Mniszkové z roku 1852, ani ten však rodina nedostane. Stadničtí v minulosti neúspěšně nárokovali vydání celého vranovského zámku, který nyní patří státu. Jde o vrcholnou ukázku baroka na Moravě a jednu z hlavních turistických atrakcí Znojemska. Kaple s podzemní hrobkou je součástí zámeckého areálu. Justice proto nové žalobě podané v roce 2013 nevyhověla - existuje totiž takzvaná překážka věci rozsouzené, jinými slovy, justice už jednou problém řešila a vyřešila.

Stadničtí neuspěli ani s odkazem na starší nález Ústavního soudu v kauze schwarzenberské rodinné hrobky v Domaníně u Třeboně. Soud v minulosti rozhodl, že by se měla hrobka vrátit dědicům hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů. Jako pietní místo rodiny prý nikdy neměla být zestátněna. Okresní soud ve Znojmě ovšem v případě vranovské kaple s hrobkou poukázal na to, že nejde o rodinné pohřebiště. Ze všech polských vlastníků vranovského velkostatku, tedy rodů Mniszků a Stadnických, je v hrobce pohřbena jako jediná Helena Mniszková. Ústavní soud následnou stížnost 24 potomků rodu označil za zjevně neopodstatněnou. Nacisté zámek i velkostatek zabavili Adamu Stadnickému a prodali jej německému baronu Gebhardu von der Wense-Mörse. Po druhé světové válce zámek převzal stát, později jej také zpřístupnil veřejnosti.