Zprávy | Z archivu rubriky


Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15.000 korun. O částce začne vyjednávat s vládou. Na tiskové konferenci to oznámil předák největší odborové centrály Josef Středula. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13.350 korun. Proti rychlému růstu nejnižšího výdělku se stavějí zaměstnavatelé. Souhlasili by s částkou 700 korun. Přidání projedná tripartita.

S výraznějším navýšením souhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu," uvedl Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun "zvládnou a utáhnou". Také podle ministryně práce je česká minimální mzda "ostudně nízká". Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy. S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují.

Snadnější přístup k hypotékám než ostatní žadatelé by mohli získat mladí Češi do 36 let. Na pořízení vlastního bydlení by si mohli půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti a stačily by jim k tomu nižší příjmy. Vyplývá z návrhu novely zákona o ČNB, který ministerstvo financí koncem minulého týdne poslalo vládě, píšou Hospodářské noviny (HN). Doposud ČNB ve svých doporučeních bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky maximálně na 80 procent hodnoty nemovitosti a na 90 procent jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů od loňského 1. října nesmí přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu.

Navrhované měkčí parametry pro lidi do 36 let se budou týkat jen těch, kteří budou chtít hypotéku na pořízení bydlení. Na splátku hypotéky a dalších dluhů by pak mohli vydávat z čistého příjmu až o pět procent více než starší lidé. Celková hypotéka by mohla být také vyšší než u jiných žadatelů. Změna je důsledkem dohody mezi ministerstvem financí a ČNB. Centrální banka se snaží několik let prosadit zákon, který jí umožní účinněji regulovat hypoteční trh. "Mladí žadatelé jsou specifickou skupinou s nižšími příjmy a úsporami, které jim však většinou v následujících letech vzrostou. Proto jsme jim v návrhu úvěrové ukazatele zmírnili," uvedla Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva.

Další zpomalení růstu českého průmyslu očekávají v letošním roce analytici oslovení ČTK. Důvodem je především klesající průmyslová aktivita v Německu. Průmyslová produkce v ČR po lednovém poklesu v únoru meziročně vzrostla o 1,5 procenta, uvedl Český statistický úřad. Za únorovým růstem průmyslu je podle analytiků především loňská nižší srovnávací základna. "Únorový výsledek průmyslu vykreslil přeci jen o něco optimističtější obrázek než lednový. Produkce řady důležitých odvětví se buď překlopila z meziročního poklesu k růstu (elektrická zařízení, stroje a zařízení, plasty) nebo zmírnila svůj meziroční propad (motorová vozidla). Pravdou je, že proti lednu hrála v únoru jistou roli nižší srovnávací hladina," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Pohled na výsledky českého průmyslu v únoru přináší smíšené pocity, uvedl analytik Deloitte David Marek. Tržby se meziročně zvýšily o solidních 3,6 procenta, exportní tržby dokonce o 4,9 procenta. Objem výroby ovšem vzrostl jen o 1,5 procenta. Nové zakázky rostly ještě pomaleji a zaměstnanost dokonce meziročně klesla, připomněl. Vzhledem k vnějším podmínkám, tedy fakticky klesající průmyslové aktivitě v Německu, nelze momentálně silný růst ze strany tuzemského průmyslu čekat, dodal analytik Generali Investment Radomír Jáč. Průmysl může ještě několik měsíců balancovat na hraně recese, uvedla analytička ČSOB Irena Procházková. Nicméně jeho slabší výkon může podle ní krátkodobě vykompenzovat příznivý vývoj ve službách. Ne však v takové míře, aby ekonomika mohla dosáhnout téměř tříprocentního růstu jako v loňském roce, odhadla.

Stavební výroba v Česku se v únoru vrátila k meziročnímu růstu, vzrostla o 5,8 procenta. O měsíc dříve zaznamenala meziroční pokles o 13,2 procenta. Zahraniční obchod České republiky v únoru skončil v přebytku 17,6 miliardy korun, meziročně tak byl nižší o 1,4 miliardy. Bilanci příznivě ovlivnil vývoz motorových vozidel. Naopak negativně se na ní podepsal horší výsledek obchodování s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola, s ropou a zemním plynem a s počítači.

Nezaměstnanost zůstane nízká kolem tří procent i v dalších měsících, může i klesnout. Postupně ovšem během roku podniky kvůli zpomalení ekonomiky utlumí tvorbu nových pracovních míst. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK k březnovým údajům o nezaměstnanosti. Nezaměstnanost podle Úřadu práce ČR v březnu klesla na tři procenta z únorových 3,2 procenta. Bez práce bylo 227.000 lidí, což je nejnižší březnová hodnota od roku 1997. Důvodem poklesu nezaměstnanosti je podle ekonomů v současnosti především obnovení sezonních prací. "V dubnu klesne podíl nezaměstnaných opět pod hranici dvou procent, jeho nové absolutní minimum ale asi neuvidíme. Na nové minimum existuje víc šancí v květnu, pokud se ovšem do té doby nerozšíří propouštění z podniků, jimž klesá či stagnuje poptávka," uvedl analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek. Po celý zbytek roku pak počítá na trhu práce s víceméně stabilní situací.

"Nezaměstnanost by podle našeho odhadu měla zůstat na nízkých úrovních i v letošním roce, v průměru za celý rok očekáváme její nepatrné zvýšení na 3,3 procenta. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie," uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Nedostatek lidí na trhu práce bude podle ní i nadále vyvíjet tlak na růst mezd.

Nejnižší nezaměstnanost je z krajů stabilně v Praze, v březnu to bylo 1,9 procenta. Nejhůře na tom jsou kraje Moravskoslezský a Ústecký, kde je míra nezaměstnanost shodně 4,6 procenta.

Praha při rozdělování dotací na boj s chudobou a na sociální začleňování nepostupovala v letech 2014 až 2017 vždy efektivně. Dospěl k tomu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval čerpání peněz z operačního programu Praha - pól růstu ČR. Hlavní město podle kontrolorů rozdělovalo podporu poměrně jednostranně, nesledovalo účelnost projektů a zřejmě nedosáhne plánovaného počtu sociálních bytů ani zařízení pro služby a sociální práci. Praha se závěry NKÚ zásadně nesouhlasí a tvrdí, že kontroloři postupovali chybně, ignorovali doložená odborná stanoviska a nesprávně a laicky interpretovali podklady.

Do loňského listopadu, tedy asi do poloviny programového období, vzniklo z celkového počtu 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci pouze jedno. Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, ovšem do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty. "Tento závěr je více než předčasný. První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet," sdělil ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman. NKÚ zkontroloval 22 projektů u 17 příjemců, kteří získali z dotací téměř 119 milionů korun. Šedesát procent z nich vyhodnotil jako účelné. U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený. Hlavní město podle kontrolního úřadu peníze rozdělovalo dost jednostranně - v průměru devět z deseti projektů se týkalo kulturně komunitních center a sociálních podniků, zatímco podpora například azylových domů či sociálních bytů byla pouze okrajová. Praha závěry důrazně odmítla. Podle mluvčího magistrátu NKÚ po sedm měsíců trvající hloubkové kontrole zpochybnil způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace.