Zprávy | Z archivu rubriky


Senátorský Klub pro liberální demokracii - Senátor 21 připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy. Na tiskové konferenci při jednání horní komory to řekl předseda klubu Václav Láska. Impulzem k tomuto kroku podle něj byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Senátoři se chtějí věnovat i dřívějším skutkům, do diskuse s ústavními právníky jich mají vytipovanou zhruba dvacítku. V klubu je šest senátorů z jednaosmdesátičlenné horní komory.

Vztah Hradu k justici se začal veřejně probírat v uplynulých týdnech, kdy týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, údajně mu prezident naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček záměr na twitteru označil za další nenávistný pokus o zviditelnění v médiích. Nenávistí podle něj rozdělují společnost hlavně ti, kteří se zaklínají liberální demokracií. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislých Václava Lásky vítají. Klub ODS nevidí šanci na úspěch, podle místopředsedy Jiřího Oberfalzera Zemanovy činy nemají podstatu narušení demokratického řádu v České republice. Klub STAN chce požádat, aby se situací zabýval senátní výbor pro bezpečnost.

Ve věku 94 let zemřel novinář Karel Lánský. Jako tehdejší pracovník Československého rozhlasu pomáhal po okupaci v srpnu 1968 udržet svobodné vysílání. Loni 28. října obdržel od prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva za zásluhy o republiku. O jeho úmrtí informovala Radiožurnál jeho dcera. Poslední rozloučení se podle ní konalo v nejužším rodinném kruhu. Po revoluci byl Lánský v komisi pro vyšetřování událostí z roku 1968 a dva roky působil jako ředitel zahraničního vysílání rozhlasu. „Myslím si, že jsem nějakou zásluhu měl. Některé věci, zejména kolem 1968, jsem dělal i dost na vlastní pěst,“ řekl v říjnu po převzetí vyznamenání.

Od roku 1945 byl Karel Lánský členem Komunistické strany Československa, se stranickou politikou se ale nikdy neztotožnil. Za kritické postoje v KSČ ho komunisté v roce 1961 poprvé vyloučili ze strany. Živil se jako dělník, v době pražského jara nastoupil do rozhlasu. V srpnových dnech okupace patřil k lidem, kteří zabránili tomu, aby rozhlas převzali kolaboranti. Několik dní ho řídil. Vysílání se snažil udržet za každou cenu, vyjednáváním i výhrůžkami. Na možnost odstřihnutí telefonů například reagoval slovy: „No podívejte se, rozhlas prostě je základní informátor a nejrychlejší informátor pro pražské obyvatele. Proto když zastavíte rozhlas, za dvě hodiny tady máte tisíce lidí, protože ti lidé mají k rozhlasu vždy v krizových situacích kladný vztah. Půjdou sem i s rizikem, že po nich budou střílet.“

První den výdeje dvacetikorunových mincí s portréty prvního ministra financí Aloise Rašína, jeho pozdějšího nástupce Karla Engliše a prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila u příležitosti 100. výročí měnové odluky od Rakousko-Uherska doprovázely fronty. Před pražskou centrálou České národní banky v ulici Na Příkopě se před devátou hodinou ráno vinula fronta několika stovek lidí až do poloviny ulice Nekázanka. Nově také ČNB začala vydávat klasickou oběžní stokorunovou bankovku s přetiskem k 100. výročí odluky.

Loni 24. října vydala centrální banka ke 100. výročí vzniku Československa dvacetikorunové mince s portréty Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše. Jejich prodej na pobočkách centrální banky rovněž doprovázely několikahodinové fronty. ČNB plánuje u bankovky i každé z mincí vydat opět omezený počet, 200.000 kusů od každé. Mince a bankovky není možné objednat ani zaslat. Možná je pouze výměna za jakékoli jiné české mince a bankovky, a to výhradně na pracovištích České národní banky v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni, Českých Budějovicích a Ústí nad Labem. ČNB stanovila maximální možné množství pro výměnu na tři dvacetikoruny od každého motivu a tři stokoruny s přetiskem na osobu.

ČNB také vydá k 100. výročí československé měny zlatou minci v hodnotě 100 milionů korun. Její hmotnost bude 130 kilogramů, průměr má mít víc než půl metru a silná bude 45 milimetrů. Půjde pouze o výstavní exponát. Tato mince bude k vidění na výstavě České národní banky nazvané 100 let česko-slovenské koruny, která se bude konat od pátku 1. února do neděle 28. dubna v Císařské konírně Pražského hradu.