Zprávy | Z archivu rubriky


Na události před půl stoletím vzpomínal v Praze izraelský matematik lotyšského původu Elijahu Rips. Jako dvacetiletý student matematiky se v Rize 13. dubna 1969 na protest proti okupaci Československa pokusil po vzoru Jana Palacha upálit. Do Česka se teď vrátil potřetí. Rips už v 15 letech začal chodit na matematicko-fyzikální fakultu. V roce 1968 byl ve čtvrtém ročníku. O dění v tehdejším Československu a jeho pražském jaru se dozvídal z Hlasu Ameriky a z BBC.

V létě 1968 musel Rips se spolužáky o prázdninách absolvovat vojenský výcvik v Kaliningradu. Útvar, u kterého byli, pak v srpnu odjel s okupačními vojsky do Československa. Studenty poslali zpátky do Rigy do opuštěných kasáren. Postupně sílilo jeho přesvědčení, že musí protestovat, a to nejen slovně. Rozhodl se pro radikální čin. Vybral si místo a čas, pořídil benzin a vyrobil transparent s nápisem Protestuji proti okupaci Československa. Lidskou pochodeň uhasili kolemjdoucí námořníci. Jako řada jiných politických vězňů skončil v psychiatrické věznici. Aby doložil, že je v pořádku, sepsal matematickou práci. Ta je dodnes součástí vyšetřovacího spisu KGB. Po zprávě o zneužívání psychiatrie proti disidentům a nátlaku zahraničních matematiků ho režim propustil a díky petici matematické komunity rodině umožnil vystěhovat se v roce 1972 do Izraele. Tam Rips vystudoval jeruzalémskou univerzitu, kde působil jako profesor matematiky.

Soudní dvůr Evropské unie by měl zamítnout žalobu České republiky na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Doporučila to generální advokátka Evropské unie Eleanor Sharpstonová. Její stanovisko pro soud není závazné, ten ho ale většinou potvrdí. ČR s přijetím směrnice, která zakazuje prodej některých poloautomatických zbraní a velkých zásobníků, čeká právě na soudní verdikt. Evropská unie podle české vlády opatřením překročila své pravomoci a nařízení není podle ní dostatečně podložené. To Evropská komise nebo europoslanci odmítají s tím, že jsou ve směrnici výjimky třeba pro myslivce. Cílem dokumentu je zabránit prodeji zbraní, se kterými se dá rychle zabít velké množství lidí. Směrnici zatím plně nepřevzala většina členských zemí. Česko má ve sporu podporu Maďarska a Polska.

Česko bude podle náměstka ministra zahraničí Martina Smolka nadále usilovat o zrušení unijní směrnice o zbraních, i když se k tomu generální advokátka Soudního dvora EU postavila záporně. Její odmítavé stanovisko k české žalobě podle Smolka neobsahuje hlavní argumenty, podle nichž směrnice příliš omezuje majitele legálně držených zbraní. Opoziční ODS v této souvislosti už požádala vládu, aby se v rámci EU zasadila o změnu směrnice. Organizaci Liga Libe, která hájí práva českých držitelů zbraní, postoj advokátky rozladil.

Trojice mužů obžalovaných v případu souvisejícím s údajně nevýhodnou privatizací těžební společnosti OKD nespáchala trestný čin. Zprošťující rozsudek potvrdil Městský soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce. Obžalobě čelili bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek a znalec Rudolf Doucha, který vypracoval posudek k ceně státního podílu v OKD. Obžaloba tvrdila, že Doucha vytvořil hrubě zkreslený posudek, kterým výrazně ovlivnil ocenění OKD směrem dolů, jelikož do něj nezahrnul dceřiné firmy, různé další majetky a hrubě podhodnotil cenu 40.000 bytů vlastněných OKD. Hrozilo mu za to až desetileté vězení. Kutovi se Škurkem, kteří vypracování posudku zadali, mohly soudy uložit až osm let za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Všichni obžalovaní vinu odmítali. Verdikt je nyní pravomocný.

Prodej akcií OKD schválila v září 2004 vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Skupina Karbon Invest získala státní podíl za 4,1 miliardy korun. Podle státního zástupce však byla tehdejší cena podílu nejméně 9,8 miliardy, a státu tak vznikla škoda přes 5,7 miliardy. Karbon Invest prodal OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun.

Kromě soudů se privatizací OKD od zabývá také sněmovní vyšetřovací komise, kterou poslanci zřídili z iniciativy Pirátů v prosinci 2017. Její členové zkoumají převody státních akcií těžební firmy, včetně prodeje minoritního podílu v roce 2004. Komise se zaměřuje i na snížení základního jmění OKD ve druhé půli 90. let, kdy stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Poslanci se věnují také plnění závazků, které novému majiteli stanovila smlouva z roku 2004 a příčiny nedávného úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.