Zprávy | Z archivu rubriky


Lichtenštejnové by spor s Českou republikou, který se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu. V rozhovoru poskytnutém ČTK u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle něj v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.

Nadace knížete z Lichtenštejna podala loni v prosinci k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, jenž podle ní neoprávněně užívá český stát. Týká se to tisíců hektarů pozemků polí a lesů, ale také pěti moravských zámků včetně Lednice, Valtic či Velkých Losin, které Lichtenštejnům po druhé světové válce zkonfiskovalo Československo na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Podle československých úřadů se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil ve 30. letech minulého století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální, a jeho označení za Němce tak bylo účelové. Žaloby podané na konci loňského roku se týkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru uveden coby vlastník stát.

Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tam rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.

K výměnnému obchodu přirovnal bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa vyjádření prezidenta Miloše Zemana o tom, jak by měl soud rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. Baxa to uvedl při jednání sněmovního podvýboru pro justici ke kauze možného ovlivňování soudců Hradem. Zeman mu podle něho při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá. Namítl, že prezident nemohl Baxovi nabízet vedení Ústavního soudu, který je pro nejbližší roky naplněn.

Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení "konzultoval" s více ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. Ústavní soudce Vojtěch Šimíček poslancům řekl, že Zeman si podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. "Byla to jednání velmi nevhodná," uvedl Šimíček. Ústavní soud zrušení zákona až na jednu větu odmítl. Baxa i Šimíček potvrdili, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib. "Byly to náznaky ve stylu: 'Buďme na sebe hodní'," uvedl Šimíček. Podle Baxy se mu za celou jeho éru v justici nestalo, že by se k němu některý z ministrů spravedlnosti nebo premiérů choval podobným způsobem jako Zeman. Mynář na kontaktech se soudci nevidí nic špatného.

Tenistka Petra Kvitová si potřetí v kariéře a poprvé na Australian Open zahraje grandslamové finále. Možný český souboj o titul v Melbourne překazila Japonka Naomi Ósakaová, která porazila Karolínu Plíškovou. První vzájemný zápas dvojnásobné šampionky Wimbledonu Kvitové a loňské královny US Open Ósakaové bude v sobotu zároveň duelem o post světové jedničky. Kvitová v prvním semifinále zdolala Američanku Danielle Collinsovou 7:6 a 6:0. Karolína Plíšková pak čelila spršce 56 vítězných míčů Ósakaové a s jednadvacetiletou Japonkou v Areně Roda Lavera prohrála 2:6, 6:4 a 4:6. "Postup do finále pro mě znamená všechno. Moc jsem si přála být zase v grandslamovém finále a jsem nesmírně šťastná," řekla Kvitová v rozhovoru na dvorci po utkání, které se dohrávalo kvůli horku pod zataženou střechou.

Tenistka Barbora Krejčíková si na Australian Open zahraje o titul ve smíšené čtyřhře. Česká hráčka postoupila do finále s Američanem Rajeevem Ramem. Třetí nasazený pár si v semifinále poradil se Španělkou Marií José Martínezovou a Britem Nealem Skupskim 6:0 a 6:4. Světová deblová dvojka Krejčíková může získat první grandslamový titul v mixu a třetí celkově. Loni vyhrály s Kateřinou Siniakovou čtyřhru na Roland Garros i ve Wimbledonu. Ve smíšené čtyřhře je ve finále poprvé.

Krasobruslař Březina je po chybách v krátkém programu na ME osmý a medaile se mu vzdálila. Ztrácí na ni přes osm bodů. Suverénně vede Rus Koljada.

Biatlonistka Markéta Davidová vyhrála závod Světového poháru ve sprintu na 7,5 km v Anterselvě a slaví premiérový triumf v seriálu. Díky bezchybné střelbě porazila o necelé dvě sekundy druhou Finku Kaisu Mäkäräinenovou, třetí byla o další dvě sekundy zpět Norka Marte Olsbuová Röiselandová. Davidová vyběhla na trať s číslem pět a při obou střelbách si pohlídala všechny rány. V posledním okruhu jí docházely síly, přesto měla v cíli jasně nejrychlejší čas. Po druhé střelbě se před ní dostala Němka Laura Dahlmeierová, která na trať vyrazila jako poslední. V dramatickém závěru ale sedminásobná mistryně světa vedení neudržela a nakonec dojela až čtvrtá.