Zprávy | Z archivu rubriky


Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15.000 korun. O částce začne vyjednávat s vládou. Na tiskové konferenci to oznámil předák největší odborové centrály Josef Středula. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13.350 korun. Proti rychlému růstu nejnižšího výdělku se stavějí zaměstnavatelé. Souhlasili by s částkou 700 korun. Přidání projedná tripartita.

S výraznějším navýšením souhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu," uvedl Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun "zvládnou a utáhnou". Také podle ministryně práce je česká minimální mzda "ostudně nízká". Sumu, o kterou by se měla zvednout, navrhne Maláčová až po projednání s odboráři a zaměstnavateli.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy. S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují.

Snadnější přístup k hypotékám než ostatní žadatelé by mohli získat mladí Češi do 36 let. Na pořízení vlastního bydlení by si mohli půjčit až sto procent hodnoty nemovitosti a stačily by jim k tomu nižší příjmy. Vyplývá z návrhu novely zákona o ČNB, který ministerstvo financí koncem minulého týdne poslalo vládě, píšou Hospodářské noviny (HN). Doposud ČNB ve svých doporučeních bankám ukládá, aby většině lidí poskytovaly hypotéky maximálně na 80 procent hodnoty nemovitosti a na 90 procent jen omezenému počtu žadatelů. Splátka hypotéky a dalších dluhů od loňského 1. října nesmí přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu žadatele a celkové zadlužení devítinásobek jeho čistého ročního příjmu.

Navrhované měkčí parametry pro lidi do 36 let se budou týkat jen těch, kteří budou chtít hypotéku na pořízení bydlení. Na splátku hypotéky a dalších dluhů by pak mohli vydávat z čistého příjmu až o pět procent více než starší lidé. Celková hypotéka by mohla být také vyšší než u jiných žadatelů. Změna je důsledkem dohody mezi ministerstvem financí a ČNB. Centrální banka se snaží několik let prosadit zákon, který jí umožní účinněji regulovat hypoteční trh. "Mladí žadatelé jsou specifickou skupinou s nižšími příjmy a úsporami, které jim však většinou v následujících letech vzrostou. Proto jsme jim v návrhu úvěrové ukazatele zmírnili," uvedla Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva.