Zprávy | Z archivu rubriky


Státní rozpočet ČR není připravený na problémy, jaké by přinesl třeba brexit bez dohody nebo obchodní válka USA se spojenci. V televizním diskusním pořadu to řekl europoslanec Luděk Niedemayer (TOP 09). Stát podle něj nemá dlouhodobě vydávat výrazně více peněz, než jich získává. V okamžiku zakolísání ekonomiky na to nejvýrazněji doplatí slabší příjmové skupiny, zdůraznil. "Zatímco od roku 2015 ekonomika roste ročně v průměru o pět procent, výdaje stoupají o sedm až osm procent. Tento vývoj je absolutně neudržitelný. Můžeme si dovolit platit vyšší sociální výdaje, ale musíme si říct, které výdaje budeme snižovat a které příjmy navýšíme," uvedl.

"Rozpočtová odpovědnost je důležitá, ale nesmí to být jenom o číslech, za těmi čísly musíme vidět i lidi a lidské osudy," reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Připomněla, že od roku 2013 stoupl počet lidí starších 65 let ohrožených chudobou o třetinu. Výše sociálních dávek je pod průměrem EU. Průměrná penze by se podle Maláčové měla v roce 2021 zvýšit o 800 Kč, aby dosáhla plánovaných 15.000 Kč. Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že vláda rozdává peníze, o kterých si myslí, že je získá. Možný příjem ze zavedení digitální daně nepovažuje v této souvislosti za dostatečně vysoký.

Název československé měny zavedené v roce 1919 mohl být kromě koruny třeba sokol, lev, káňata nebo rašín. S korunou, jakožto definitivní měnou Československa (ČSR), se do budoucna nepočítalo. Řekl to v rozhovoru s ČTK numismatik Národního muzea Lukáš Funk. Původní rakousko-uherské mince v zemi platily do roku 1922, než byly všechny vyměněny. Před sto lety 10. dubna byl přijat zákon, který zavedl korunu jako měnovou jednotku v ČSR. To se stalo jedinou republikou, která si ponechala korunovou, tedy monarchistickou, měnu," uvedl Funk. Měnovou odluku vedl tehdejší ministr financí Alois Rašín.

Kupní síla obyvatel České republiky je v současnosti mnohem vyšší než před sto lety. Například úředník si před zhruba 100 lety mohl ze svého platu koupit přibližně 464 kilogramů chleba, 53 kilogramů másla nebo 684 litrů mléka. V současnosti je možné si z průměrného platu koupit 1240 kilogramů chleba, 170 kilogramů másla nebo 1732 litrů plnotučného mléka. Vyplývá to z výpočtů ČTK na základě dostupných údajů od Českého statistického úřadu.

Úředník za první republiky si průměrně vydělal 1300 korun měsíčně. Horník měl kolem 1000 korun. Lidé, kteří pracovali v průmyslu, si přišli na 600 až 700 korun. Tolik dostávali také začínající učitelé. Ministerský plat činil po vzniku republiky zhruba 5000 korun měsíčně. Zhruba osmkrát víc než dělník, pětkrát víc než horník a čtyřikrát víc než úředník vydělával před sto lety po vzniku Československa univerzitní profesor. Měl tak v začátcích první republiky stejný plat jako tehdejší ministři.