Zprávy | Z archivu rubriky


Česko v posledních letech ustrnulo ve zvyšování konkurenceschopnosti. Ačkoli patří mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky v regionu střední a východní Evropy, za světovou elitou zaostává. Slabší konkurenceschopnost zatím výrazněji ekonomický růst neovlivnila. Vyplývá to z analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jejíž výsledky má ČTK k dispozici. "Česká ekonomika v posledních letech ztrácí cenovou konkurenceschopnost kvůli příliš rychlému růstu mezd a necenovou konkurenceschopnost kvůli neschopnosti vlády," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle něj příliš nízké, investice do infrastruktury se zanedbaly a s byrokracií se nestalo nic. "Česká ekonomika těží z příznivé situace v globální ekonomice, pro budoucnost však sami děláme příliš málo a za pár let pocítíme, že nám ujíždí vlak. Slevami na jízdném, levnějším pivem a obědy zdarma se mezi úspěšné země nedostaneme," dodal Marek.

Česko si podle posledního šetření Světového ekonomického fóra (WEF) ohledně globální konkurenceschopnosti stojí v hodnocení makroekonomického prostředí výborně, v efektivitě trhu se zbožím a v inovacích ale výrazně zaostává. "Z důvodu klesající výhody v podobě nižších mezd by hlavní úsilí mělo směřovat k podpoře inovací a odbourávání vysoké zátěže vládních regulací a složitého systému daní a dotací," napsalo ministerstvo. Vliv obchodních válek mezi Čínou a USA na domácí ekonomiku je podle analýzy poměrně nevýznamný.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt předložil podle prezidenta Miloše Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé a jiné zavádějící. Zeman tím v dopise zaslaném ministrovi školství zdůvodnil, proč se historika umění rozhodl nejmenovat profesorem. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl. Podle Fajta vychází prezident z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Není podle něj schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Argumenty, kterými se hodlá proti rozhodnutí Hradu bránit, doloží v chystané žalobě. Fajt připomněl, že prezident už opustil "smyšlený příběh", že si historik jakožto ředitel Národní galerie řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru.

Prezident odmítl jmenovat Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory na jaře 2015. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima již dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud. U fyzika Ivana Ošťádala prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou "morální degradací". Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Prezident uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. "Byl jsem mladý a naivní," řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.