Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Andrej Babiš je spokojený s výsledky své cesty do Thajska. Delegace podle něj udělala maximum pro to, aby české firmy mohly být v Thajsku úspěšné. Nyní je na nich, aby to dotáhly, dodal Babiš. Doufá, že jeho thajský protějšek Prajutch Čan-Oča využije pozvání a přicestuje do Prahy. V Thajsku je podle něj zájem o letadla L-39NG, aktivní i pasivní radary či pancéřová vozidla. "Zakázek je strašně moc, proto jsme měli (ve středu) separátní jednání s ministrem obrany," uvedl. Škoda Transportation podle něj nabízí tramvaje na Phuket, společnost Vamed pak chce stavět v Thajsku nemocnici. Český premiér absolvoval několik jednání se zástupci firem a asistoval při zahájení podnikatelského semináře.

Ministryně průmyslu Marta Nováková ČTK řekla, že Thajsko hodně zajímá import zbraní. "České firmy se v tomto směru výrazně aktivizují a byly aktivní už před naší návštěvou. Zrovna pro zbrojní průmysl má ale oficiální premiérská návštěva velký význam," uvedla ministryně. Významná je i turistická výměna.

Přímá letecká linka mezi Prahou a Bangkokem by mohla začít fungovat do Vánoc. Pro společnost Air Asia, s jejímiž zástupci v Bangkoku jednal premiér Andrej Babiš (ANO), jde o první linku do Evropy. Spojení, o kterém Češi jednají již delší dobu, podle předsedy vlády pomůže turistice i obchodu. V jednání je jeden let denně, řekl Babiš novinářům po schůzce s tím, že je třeba doladit administrativní záležitosti. Zástupce letecké společnosti proto do měsíce navštíví Prahu. Let z Prahy do Bangkoku trvá zhruba deset hodin a letecká společnost nyní hledá partnera, který by pasažéry z Prahy napojil na další evropské destinace. Ročně létá do Thajska zhruba 43.000 Čechů, do Česka míří kolem 50.000 Thajců. Linka by ale mohla do Česka přivést turisty i z dalších zemí jihovýchodní Asie, protože Bangkok je jedním z dopravních uzlů skupiny Air Asia, takže by bylo možné vytvořit síť navazujících letů.

Lidé po celé zemi i v zahraničí si připomněli památku studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze upálil. Jeho tragický čin, kterým chtěl dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vyburcovat spoluobčany z letargie po srpnové okupaci, nebyl zbytečný, nesmí být zapomenut a je aktuální i po 50 letech, shodli se účastníci mnoha vzpomínkových akcí. Završil je pietní pochod centrem Prahy, kterého se podle odhadu přihlížejících policistů zúčastnilo asi 4000 lidí.

"Svoboda není zadarmo, ani dnes ji nemáme trvale garantovanou. Každý den přicházíme o malý kousek, takže si toho často ani nevšimneme. Svoboda se nedá koupit ve slevě, hned po životě je nejdražší věcí, kterou máme. A to je odkaz, který nám tu Jan zanechal," řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ANO) na Václavském náměstí při příležitosti 50. výročí Palachova sebeupálení. Prezident Miloš Zeman k Palachově oběti veřejně nevystoupil a k památníku pod Národním muzeem poslal věnec. Květiny zaslal i premiér Andrej Babiš (ANO), který je na týdenní cestě po Asii. K jeho kyticím na Václavském náměstí i na budově filozofické fakulty někdo přidal vzkazy kritizující Babišovu předlistopadovou minulosti i současné chování.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je přesvědčen o tom, že Jan Palach patří k nejvýznamnějším osobnostem moderních československých a českých dějin a k předním bojovníkům za svobodu a demokracii. Rektor společně s dalšími zástupci univerzity ráno odhalil pamětní dlaždici Jana Palacha v místě, kde v lednu 1969 stála rakev s jeho ostatky. Dlaždice má symbolický rozměr 69x69 centimetrů jako připomínku roku 1969 a váží 89 kilogramů, což je odkaz na revoluční rok 1989. V horní části Václavského náměstí, nedaleko od místa, kde se student zapálil, je do konce ledna otevřena výstava Jan Palach '69.

Palacha si lidé připomněli na řadě vzpomínkových akcí i v dalších městech - v Brně, Plzni, Liberci, Ústí nad Labem, Uherském Hradišti nebo v Mělníce, kde rodák ze Všetat studoval gymnázium. Několik desítek lidí si přišlo připomenout pět desítek let starou oběť Jana Palacha k jeho bustě v Bruselu. Věnce a květiny tam položili nejen čeští diplomaté, ale i lidé z místní české komunity, často v doprovodu dětí.

V Česku chybí systém pomoci mladým, kteří odcházejí z dětských domovů či pěstounských rodin. Zákon neupravuje podporu, která by dospívajícím bez rodinného zázemí umožnila a usnadnila start samostatného života. Na fóru o odchodu z náhradní péče to řekli zástupci dětských domovů, pěstounských rodin a další odborníci. Podle předsedkyně Federace dětských domovů Jany Koubové zákon upravuje nyní to, že mladí mohou v domově dobrovolně po uzavření smlouvy zůstat do dokončení studia, nejvýš do 26 let. Pomoc se samostatným hospodařením, vyřizováním různých dokumentů, hledáním práce i bydlení a s jejich udržením poskytují zařízení i pěstouni pak dobrovolně. "Velice pomáhají neziskové organizace," uvedla Koubová. Dodala, že státní instituce dětem po odchodu z dětských domovů nepomáhají.

Oldřich Matoušek z katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy míní, že by pomohlo uzákonění nároku dětí na pokračující péči, jak je tomu ve skandinávských zemích. Podle Matouška například v Norsku péče trvá do 23 let. Existují programy na podporu vyššího vzdělávání, přípravy na samostatnost či dlouhodobé doprovázení na úřady i jinam. Součástí řešení by mělo být dostupné bydlení, dodal Matoušek. Například Chanovice podle svého starosty Petra Kláska věnovaly dům na bydlení mladých z ústavní péče zdarma. Klásek míní, že vytvoření rodinné buňky v malém městě je výhodné. Mladí nejsou anonymní a lépe zapadnou mezi místní. Ministerstvo práce zvažuje nastavení pomoci po odchodu z dětských domovů a od pěstounů. Mladí bez zázemí, kteří by dál studovali, by mohli podle záměru dostávat každý měsíc zaopatřovací dávku 15.000 korun na bydlení, školu a živobytí. K tomu by se vyplácel jednorázový příspěvek 25.000 korun. Mimořádnou pomoc do této sumy je možné získat už dnes. Podle některých expertů jen dávka mladým ale nepomůže, mít by měli i odbornou podporu a doprovod.