Zprávy | Z archivu rubriky


Stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok, ve které hodnotí fungování České republiky. Na malé výkonnosti celé státní správy se podle kontrolorů podepisuje stávající struktura a procesy. I když stát investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká, uvedl NKÚ. Premiér Andrej Babiš (ANO) kritiku odmítá, proti zprávě se vláda ohradí dopisem. "Pan předseda NKÚ opakovaně dělá politiku, která mu nepřísluší. Vláda se zásadně ohrazuje proti jeho výrokům, které my zásadně odmítáme," uvedl Babiš po jednání vlády.

Kala Babišovým vyjádřením nerozumí, řekl v Českém rozhlasu - Radiožurnálu. "Já dělám svoji práci, která spočívá v tom, co je definováno v ústavě a zákoně," uvedl. NKÚ má podle Kaly kontrolovat zákonnost nakládání s penězi státu, správnost vyúčtování i účelnost využití peněz. Odmítl, že by úřad nějak překročil své pravomoci. Podobné třenice Kala zažil podle svých slov i s jinými premiéry či ministry. Podle kontrolorů se potřebné reformy v řadě oblastí stále oddalují. Například na splnění daňových povinností potřebují firmy v ČR o 40 procent více času, než je průměr zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu, a to 230 hodin. Některá opatření zavedená státem v rámci boje proti daňovým únikům administrativní zátěž naopak zvýšila. Česko také podle NKÚ významně zaostává v rozvoji on-line služeb státu.

Psychiatrické nemocnice by do roku 2030 mělo opustit asi 30 procent pacientů. Kvalita péče v některých nemocnicích podle ministerstva zdravotnictví není dobrá, pacienti tu jsou fyzicky omezováni a mají málo soukromí. Chyba je v systému, ne v konkrétních lidech, řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO) na společné tiskové konferenci s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Reforma psychiatrické péče počítá s přesunem části pacientů z velkých zařízení do komunitních center. V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče o tyto lidi zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Letos se počítá s přesunem asi 300 pacientů do jejich péče mimo nemocnice.

Ze zprávy o mapování kvality péče ve smyslu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyplývá, že nejproblematičtější je malé zohledňování preferencí pacientů při léčbě, jejich izolace a omezování, nedostatek soukromí a jejich nedostatečný přístup ke vzdělávání či práci. "Budovy obecně jsou ve špatném technickém stavu, často neumožňují kvalitní spánek, neposkytují adekvátní pohodlí a prostor pro interakci a hygiena také často nedosahuje optimální úrovně," píše se v dokumentu. Počítá se proto s úpravami nemocnic, například na méně lůžek na pokoji. V současnosti jsou podle ministra časté i pokoje pro osm či deset osob.