Zprávy | Z archivu rubriky


V Česku chybí systém pomoci mladým, kteří odcházejí z dětských domovů či pěstounských rodin. Zákon neupravuje podporu, která by dospívajícím bez rodinného zázemí umožnila a usnadnila start samostatného života. Na fóru o odchodu z náhradní péče to řekli zástupci dětských domovů, pěstounských rodin a další odborníci. Podle předsedkyně Federace dětských domovů Jany Koubové zákon upravuje nyní to, že mladí mohou v domově dobrovolně po uzavření smlouvy zůstat do dokončení studia, nejvýš do 26 let. Pomoc se samostatným hospodařením, vyřizováním různých dokumentů, hledáním práce i bydlení a s jejich udržením poskytují zařízení i pěstouni pak dobrovolně. "Velice pomáhají neziskové organizace," uvedla Koubová. Dodala, že státní instituce dětem po odchodu z dětských domovů nepomáhají.

Oldřich Matoušek z katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy míní, že by pomohlo uzákonění nároku dětí na pokračující péči, jak je tomu ve skandinávských zemích. Podle Matouška například v Norsku péče trvá do 23 let. Existují programy na podporu vyššího vzdělávání, přípravy na samostatnost či dlouhodobé doprovázení na úřady i jinam. Součástí řešení by mělo být dostupné bydlení, dodal Matoušek. Například Chanovice podle svého starosty Petra Kláska věnovaly dům na bydlení mladých z ústavní péče zdarma. Klásek míní, že vytvoření rodinné buňky v malém městě je výhodné. Mladí nejsou anonymní a lépe zapadnou mezi místní. Ministerstvo práce zvažuje nastavení pomoci po odchodu z dětských domovů a od pěstounů. Mladí bez zázemí, kteří by dál studovali, by mohli podle záměru dostávat každý měsíc zaopatřovací dávku 15.000 korun na bydlení, školu a živobytí. K tomu by se vyplácel jednorázový příspěvek 25.000 korun. Mimořádnou pomoc do této sumy je možné získat už dnes. Podle některých expertů jen dávka mladým ale nepomůže, mít by měli i odbornou podporu a doprovod.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že se nakonec podaří dospět k dohodě o odchodu Británie z EU, neřízený brexit by podle něj znamenal chaos. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) musí po neúspěšném hlasování britského parlamentu o brexitové dohodě přijít Londýn s náhradním plánem, možnost úpravy dohody ale země sedmadvacítky podle něj nevidí. Petříček nicméně uvedl, že Británie i Česko mají zájem na tom, aby odchod byl řízený tak, aby se především pro občany žijící v opačných zemích nic nezměnilo a aby bylo možné pokračovat v obchodu.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) bude ve čtvrtek jednat se zástupci sněmovních stran o zrychleném schvalování návrhu zákona, který by řešil situaci britských občanů v ČR v případě odchodu Spojeného království z unie bez dohody. Podle britského velvyslance Nicka Archera je návrh zákona v porovnání s plány ostatních zemí EU k Britům nejvstřícnější. "Plán České republiky se jeví jako nejštědřejší z návrhů, které doposud učinil kterýkoli členský stát, kde se Britové usadili," uvedl na twitteru.

Asociace exportérů uvedla, že úterní odmítnutí brexitové dohody v britském parlamentu je pro exportéry i celou EU špatnou zprávou. České firmy, které vyvážejí zboží do Británie, se připravují na obě varianty brexitu, uvítaly by ale, kdyby Británie EU opustila po dohodě. Brexit by však neměl ohrozit jejich existenci. Podle sdružení Česmad Bohemia by mohl tvrdý brexit omezit část tuzemské nákladní dopravy směřující na ostrovy. Důvodem je očekávané prodloužení čekacích dob na hranicích, v jejichž důsledku se zvýší náklady na přepravu i bezpečnostní rizika. Británie je v současnosti pátý největší obchodní partner České republiky. Podle statistik ministerstva dopravy se v roce 2017 převezlo po silnici mezi oběma zeměmi přes 331.000 tun zboží.