Zprávy | Z archivu rubriky


S rostoucím počtem pracovních nabídek klesá ochota Čechů stěhovat se za prací. Dvě třetiny lidí by ke stěhování nepřiměla ani zajímavější práce, ani vyšší mzda. Klesá také tolerance k dojíždění za prací. S délkou dojíždění do práce není spokojeno 30 procent Čechů, což je o sedm procentních bodů více než před rokem. Vyplynulo to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Čas strávený cestou do práce se také stává stále důležitějším faktorem při zvažování zaměstnání," uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková. Do práce chtějí Češi cestovat maximálně 30 minut, pětina respondentů průzkumu však do zaměstnání cestuje déle. Dlouhé cestování do práce dokáže podle Součkové vyvážit jen výraznější navýšení mzdy. Například nabídka zaměstnání s dobou dojezdu 60 minut bude pro většinu lidí stejně atraktivní, jako nabídka vzdálená 30 minut, jen v případě, že nabízená mzda bude alespoň o pětinu vyšší.

Podle průzkumu se za prací již někdy stěhovalo 31 procent respondentů, největší podíl v této skupině tvoří vysokoškoláci. Jako nejčastější důvody pro stěhování za prací uváděli lepší mzdu a zajímavost práce. V 57 procentech případů se respondenti stěhovali do jiného kraje v Česku, ve 31 procentech případů do zahraničí. Největší motivací práce v zahraničí je více peněz za stejně náročnou práci.

Kvůli nedostatku lidí ve výrobě růst tuzemského hospodářství letos zpomalí na 3,6 procenta a příští rok na 3,3 procenta. Vyplývá to z nové prognózy Hospodářské komory, která vychází ze šetření mezi podnikateli. Poroste méně průmysl i maloobchod. Komora nevylučuje, že zaměstnavatelům bude už v červnu 2019 chybět až půl milionu pracovníků. Poslední prognóza komory z června odhadovala letošní růst na 4,2 procenta. "Dobrou zprávou je, že ekonomika roste a bude růst i příští rok. Firmy se ale ocitly v klinči. Na jedné straně nemají dostatek pracovníků, a ačkoliv usilují o zefektivnění výroby novými technologiemi, dodací lhůty strojů se prodlužují, protože je na druhé straně, nemá kdo vyrábět," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Trh práce se podle Dlouhého nachází v situaci, která v historii ČR nemá obdoby. Zaměstnavatelé dnes podle Úřadu práce postrádají přibližně o 200.000 pracovníků více než na hospodářském vrcholu v roce 2006. Firmám nyní podle komory chybí už 440.000 zaměstnanců, tedy o 130.000 více než podle statistik uváděných na začátku října Úřadem práce ČR. Ten uvedl, že počet volných pracovních míst v září vzrostl na více než 316.000. Důvodem je podle HK to, že zaměstnavatelé si jsou vědomi, že na pobočkách úřadu zaměstnance nenajdou, a tak nabídky vyvěšují rovnou na pracovních portálech či angažují personální agentury. Konkurentem soukromé sféry je také veřejný sektor. Stát za pět let vysál podle Dlouhého z trhu práce 30.000 lidí. Navíc do průmyslových zón míří podle něho další desítky firem, které se chystají zaměstnat tisíce lidí. Zejména ze západní části země odčerpává pracovníky tuzemskému soukromému sektoru Německo.

Nehod na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017 neubylo, ačkoli bylo na zvýšení jejich bezpečnosti v tomto období vydáno přes 2,6 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj tak byla Česká republika co do počtu nehod jednou z nejhorších zemí v Evropě a co do počtu usmrcených na přejezdech pak nejhorší. V roce 2013 se stalo na železničních přejezdech 165 nehod a loni 159. "Na milion obyvatel připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí," uvedli kontroloři. Podle zjištění NKÚ ministerstvo ani Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nezpracovaly žádný materiál, ve kterém by byly komplexně řešeny nejrizikovější přejezdy, stanoven časový harmonogram jejich odstraňování a definovány potřebné peníze. SŽDC v roce 2016 aspoň vytvořila materiál, ve kterém posuzovala zhruba třetinu z 340 přejezdů na železničních koridorech, z nich vybrala 24 nejrizikovějších přejezdů, jejichž řešení se v době kontroly připravovalo.

Ministerstvo dopravy se proti tvrzení NKÚ ale ohradilo. Podle jeho tiskového oddělení předložilo vládě v roce 2008 analýzu rizik v bezpečnosti železničního provozu s důrazem na mimořádné události na přejezdech. Financování akcí bylo v té době v harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008 až 2013 a v roce 2016 pak byla zpracována analýza zvýšení bezpečnosti úrovňových přejezdů na koridorech. "V rámci této analýzy bylo prověřeno 109 stávajících železničních přejezdů, ze kterých bylo vyhodnoceno 24 přejezdů jako prioritních k přednostnímu řešení (s investičními náklady ve výši 1872,4 mil. Kč)," sdělilo ČTK tiskové oddělení ministerstva.