Zprávy | Z archivu rubriky


Zvýšení platů vrcholných politiků, snížení daně z přidané hodnoty na jízdné ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách či roční odklad plného zavedení elektronické neschopenky přinese desítka zákonů, která nabude účinnosti počátkem roku. Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok o devět procent. Základní měsíční plat poslance nebo senátora se tak od ledna zvýší o 6500 korun na 82.400 korun.

Jízdné na hromadnou dopravu Parlament koncem roku přeřadil z nynější patnáctiprocentní sazby DPH do desetiprocentní. Přesun do nižší sazby by podle předkladatelů z hnutí STAN mohl jízdenky zlevnit. Dopravci zatím dopady na výši jízdného nekomentovali, chtějí nejprve opatření analyzovat. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) změna ochudí veřejné rozpočty o 930 milionů korun ročně. Další daňová novela má zajistit, že stát bude od příštího roku nadále vracet zemědělcům část spotřební daně z nafty podle intenzity chovu hospodářských zvířat. Nově se bude ve výši vratky odrážet i to, zda zemědělec pěstuje i takzvané citlivé plodiny nebo vinnou révu.

Novela o pomoci v hmotné nouzi zaručí, že lidé s těžkým zdravotním postižením a lidé, kteří o handicapované pečují, už nebudou dostávat část příspěvku na živobytí v poukázkách. Plně peněžitá dávka se vrátí také například lidem v pobytových zařízeních sociálních služeb. Další ze zdravotnických norem vedle odkladu e-neschopenky zaručí, že posudkoví lékaři v důchodovém věku nebudou muset skončit a posudková služba tak nebude ohrožena.

Česká republika si i v letošním roce udržela vysoké hodnocení schopnosti splácet své závazky, tzv. rating. Mezi zeměmi regionu je tak Česko nejlépe hodnocené a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny. Vyplývá to z údajů ministerstva financí a vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Důvodem příznivého hodnocení je mimo jiné stav veřejných financí a ekonomický růst.

"Základním stavebním kamenem solidního ratingu je dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Při současném nastavení měnové politiky by měl vládní dluh v poměru k HDP zvolna klesat. Důležitá je také makroekonomická a finanční stabilita. K lepšímu ratingu bude ale potřeba pokročit v přibližování ekonomické výkonnosti k vyspělejším zemím," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dodal, že ve střední a východní Evropě není země s vyšším kreditním ratingem, než má Česká republika. Stejné hodnocení má například Francie, Belgie či Velká Británie.

"Česká republika v letošním roce dosahuje svého vůbec nejlepšího hodnocení v historii země od roku 1993," uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Úvěrový rating je důležitý pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Z celosvětového pohledu je ČR podle Kovandy stále dlužníkem druhé kategorie, když nedosahuje hodnocení zemí typu Německa, Nizozemska, Švýcarska nebo třeba Austrálie. "Veřejné finance ČR jsou ale v lepším stavu než veřejné finance většiny zemí, které vykazují lepší hodnocení. Ratingové agentury do hodnocení totiž promítají i jiné než ryze ekonomické aspekty, například kvalitu a stabilitu institucí nebo geopolitickou pozici," dodal Kovanda.