Zprávy | Z archivu rubriky


I když se románu Vyhnání Gerty Schnirch dostává v Německu převážně pozitivních hodnocení, jeho autorka Kateřina Tučková je nečte. Nechce totiž, aby jí do výsledku letité práce někdo mluvil, a také se trochu bojí případného zklamání. Řekla to ČTK na lipském knižním veletrhu, kde svůj román, který vyšel v Německu koncem loňského roku pod názvem Gerta, das deutsche Mädchen, představuje zdejšímu publiku. "Díky knižnímu veletrhu vyšla řada zpráv i rozhovorů, které jsem dávala. Vyšly i nějaké recenze, a protože mi to nakladatel vždycky posílá s nějakým 'hurá' a 'jupí', tak mám pocit, že jsou dobré. Ale upřímně je nečtu, protože bych to musela luštit se slovníkem a případně bych riskovala nějaké zklamání," říká s úsměvem osmatřicetiletá spisovatelka.

Kdyby svůj postoj změnila, tak zjistí, že román, za který v Česku už v roce 2010 získala cenu Magnesia Litera, němečtí kritici hodnotí mimo jiné jako knihu, "která se hodí k překonání německého nezájmu o literaturu sousední země"; jeho autorku pak jako "vlajkovou loď mladé české literatury". Vyzdvihují především to, že se Tučková nebojí složitého historického tématu, konkrétně vyhnání Němců z Brna na konci května 1945, při němž zemřelo na 1700 lidí. Přestože od těchto událostí uplynulo už téměř 75 let, jsou v Česku a Německu podle Tučkové nadále vnímány velmi odlišně. Zatímco v Česku přicházeli na její čtení převážně lidé, kteří si chtěli doplnit "střípky znalostí" o událostech, o nichž se v zemi dlouho kriticky nemluvilo, v Německu je navštěvovali lidé s úplně jiným očekáváním. "Zvláště ti starší přicházeli často nostalgicky naladěni a chtěli si popovídat, zavzpomínat na místa, ze kterých museli odejít. Někdy přinášeli staré fotografie nebo nejrůznější upomínky na to místo a ptali se mě, jak to tam dnes vypadá," vzpomíná.

Důchodová komise rozpracuje a vypočítá do příštího zasedání 3. května dopady změn důchodového systému v případě zavedení společného vyměřovacího základu partnerů, prodloužení vyloučené doby zápočtu důchodu a zavedení fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby. Komise se na tom dohodla na zasedání. Z úvah o změnách důchodů, které měly narovnat rozdíly mezi důchody žen a mužů, tak podle členů komise vypadly například varianta jednorázového příspěvku 500 korun za vychované dítě či možnost dětí část svých odvodů nasměrovat do penzí rodičů. Změny se mají týkat až budoucích důchodců.

Podle poslankyně vládního hnutí ANO Radky Maxové nyní komise propočítá dopady vybraných variant změn. Mohou mít různé parametry, otázka je například, z čeho se bude vypočítávat fiktivní vyměřovací základ za léta, po která rodiče pečovali o děti a nevydělávali. Ženy mají v průměru o pětinu nižší penzi než muži. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) senioři na konci loňska dostávali průměrně 13.683 korun, seniorky 11.281 korun. Podle analýzy ministerstva práce za třetinu rozdílu může to, že ženy odcházejí podle počtu vychovaných dětí do důchodu dřív. Odpracují tak méně let a odvedou menší částku. Ze dvou třetin jsou pak na vině nižší výdělky žen. V průměru vydělávají o pětinu méně než muži. Právníci ministerstva práce upozornili už předem na to, že pokud by se opatření týkala jen žen, narušily by se zřejmě ústavní zásady rovnosti a úpravy by se pravděpodobně musely záhy zas zrušit.

Ministerstvo zemědělství a státní podnik Lesy ČR plánují v následujících třech letech podpořit rekonstrukci, obnovu, odbahnění nebo stavbu 1215 rybníků. Ministerstvo na to chce dát půl miliardy korun ročně, řekl na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne vody ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Stát plánuje dávat 80 procent z rozpočtu na obnovu rybníků, zbytek bude ze soukromých peněz. Toman počítá s tím, že se v rámci dotačních titulů postaví nebo obnoví 250 rybníků ročně. "Voda je pro nás absolutní prioritou, do konce volebního období plánujeme rekonstruovat či odbahnit 750 rybníků a malých vodních nádrží, dalších 100 postavíme úplně nových. Lesy ČR plánují ve stejném období 73 nových vodních nádrží a dalších 292 obnoví či opraví. Celkem je to 1215 rybníků za tři roky, dalo by se tedy říct, že co den, to jeden rybník," uvedl Toman.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) má ČR za sebou pět suchých let, což je nejsušší období v novodobé historii Československa. Loňský rok pak podle něj byl sušší než rok 1947. "Ten je uváděn jako nejsušší rok, který naši rodiče nebo prarodiče zažili," dodal. Letošní zima podle něj přes zdánlivě bohatou sněhovou nadílku a naplnění vodních nádrží nedokázala překonat sucho v mělkých podzemních vodách například v Polabí nebo v některých částech Moravy. Velké investice se také plánují dát do stavby přehrad, například pod plánovanou Skaličkou v povodí Bečvy pokračují výkupy pozemků.