Zprávy | Z archivu rubriky


Stát v současnosti neuvažuje o podpoře na nákup elektromobilů pro fyzické osoby. Bude pokračovat ve vypsaných programech pro podnikatele a úřady. Po skončení kolokvia vlády se zástupci automobilového průmyslu to uvedl premiér Andrej Babiš. Řekl, že stát dal 1,2 miliardy korun na rozvoj infrastruktury, zejména výstavby dobíjecích stanic, a dále běží dotační programy za půl miliardy Kč respektive 270 milionů Kč na pořizování elektromobilů a ekologických aut podniky a státními úřady a organizacemi. "Vyrábět v roce 2025 okolo 25 procent aut na elektřinu a v roce 2030 pak 40 procent je velká výzva a doufejme, že to všichni zvládneme. My se k tomu hlásíme, ale je otázka, jestli jsme si to dobře rozmysleli," uvedl premiér s odkazem na rozhodnutí Evropského parlamentu snížit emisní limity do roku 2030 o 37,5 procenta. Premiér připomněl, že Evropa má podíl na celosvětových emisích necelých deset procent a oproti Číně s 20 procenty nebo USA s 16 má mnohem přísnější emisní cíle, což by mohlo negativně dopadnout na konkurenceschopnost průmyslu.

Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu Bohdana Wojnara je třeba jednat se státem o další podpoře elektromobility ze strany státního rozpočtu. Nemusí jít přímo o daňové zvýhodnění, ale například o zavedení zrychleného odepisování nebo podporu firemních flotil. Šéfové automobilek se se zástupci vlády, dalších průmyslových oborů a akademickou sférou bavili o plnění 25 opatření, která vzešla z minulého setkání před třemi lety. Aby si lidé v budoucnu začali kupovat vozy na elektrický pohon, musí být podle předsedy představenstva Škody Auto Bernharda Maiera spolehlivé, atraktivní a cenově dostupné. Přechod na elektromobily podle něj nebude možný ze dne na den, ale postupně. A bez pomoci státu při budování infrastruktury, legislativy nebo podpory vzdělávání se to neobejde. Škoda nabídne první vozy na elektrický pohon letos. Česko je na automobilovém průmyslu výrazně závislé. Generuje devět procent HDP a podílí se 26 procenty na celkové průmyslové výrobě. S 1340 vozy na 1000 obyvatel je Česko na prvním místě na světě, když předstihlo i sousední Slovensko.

Shromáždit od veřejnosti co nejvíce fotografií z přelomového roku 1989 chce Česká tisková kancelář (ČTK) ve svém projektu Okamžiky sametové revoluce. Pokusí se doplnit obraz významné události novodobých českých dějin pomocí fotografií z archivů kohokoli, kdo tehdejší události zachycoval. Snahou je získat vedle známých záběrů z Václavského náměstí nebo z Letné i snímky z dalších měst i vesnic. Cílem projektu je získat jak fotografie z podzimního dramatického dění roku 1989, tak i z událostí, které byly předzvěstí listopadové revoluce a k nimž patří třeba už srpnové události roku 1988, Palachův týden v lednu 1989, trabanty v letních pražských ulicích, které tam zanechávali lidé utíkající přes město z východního Německa, nebo svatořečení Anežky Přemyslovny v Římě jen pár dní před 17. listopadem.

Nejlepší snímky se stanou součástí venkovní výstavy, která se představí na přelomu července a srpna 2019 na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, v listopadu bude instalována v Praze. "Smyslem projektu není opakovat známé věci, ale dostat do toho příběh a připomenout i regionální a lokální události. Druhý aspekt je, že bychom o případný získaný materiál rádi obohatili náš fotoarchiv," řekl šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch. Projekt volně navazuje na výstavu Okamžiky století, kterou ČTK loni připravila ze svého fotografického archivu ke stému výročí založení Československa.

Městský soud v Brně zamítl žalobu kardinála Dominika Duky podanou kvůli kontroverzním divadelním hrám na brněnské Centrum experimentálního divadla (CED) a Národní divadlo Brno. Duka a jeho právník Ronald Němec, který se k žalobě připojil, žádali omluvu za zásah do svých osobnostních práv. Podle soudce Ondřeje Sekvarda o zásah do práv nešlo. Rozsudek není pravomocný, žalobci se chtějí odvolat. "Oni se cítili uraženi, protože jejich reprezentant církve, ať už to byl Jan Pavel II. nebo Ježíš Kristus, byl zobrazen řekněme pro ně dehonestačně, ale na jejich právech se to neprojevilo. Oni nejsou nijak omezeni v další svojí činnosti praktikování víry," řekl soudce. Doplnil, že kdyby byl ve hře zobrazen Duka nebo Němec, mohli by se domáhat ochrany.

Soudce doplnil, že ve hře šlo o alegorie a nikdo netvrdil, že muž, který v dramatu znásilňuje muslimku, je Ježíš Kristus. Podle něj šlo o symboly. "Nešel bych na ni ani zadarmo, ale není to o tom, že já bych měl posuzovat vkus publika," uvedl mimo jiné soudce Sekvard. Žaloba se týkala uvedení her režiséra Olivera Frljiče Prokletí a Naše násilí a vaše násilí na přehlídce Divadelní svět. Postup divadla podle kardinála silně zasáhl do jeho vyznání. Inscenace loni vyvolaly vlnu negativních reakcí. Některým lidem vadila jejich údajná obscenita a způsob zobrazování křesťanských symbolů. Právní zástupce experimentálního divadla Michal Šalomoun namítal, že žaloba je plná pocitů a úvah, s nimiž lze obtížně polemizovat.